Trať Botanická zahrada - Královský Vyšehrad

Snímek motorového vozu evidenčního čísla 13 na konečné Královský Vyšehrad mohl být pořízen krátké po zprovoznění tramvajové trati v roce 1898. Motorový vůz totiž pochází z roku 1897 a jednokolejně byla tramvajová trať před někdejší radnicí ukončena do roku 1906. | okolo 1900

Některé tramvajové tratě mají tu výhodu, že o jejich potřebnosti nikdo nepochybuje ani po desetiletích od výstavby. Jiné svůj účel plnily jen krátce a záhy byly zrušeny. Ať již zcela, nebo přeložením do výhodnější trasy. Mezi ty druhé spadá tramvajová trať vedená od Botanické zahrady Vyšehradskou ulicí k Vyšehradské radnici.

Rozvoj a zánik tramvajových tratí v oblasti. V roce 1898 se zde objevily koleje vedené od Karlova náměstí Vyšehradskou ulicí před Vyšehradskou radnici. V roce 1910 byla zprovozněna trať v dnešní Svobodově ulici, tedy od vyústění Vyšehradské ulice k Albertovu. Zároveň byla ve stejném roce zprovozněna nábřežní trať Vyšehradským tunelem do Podolí. V roce 1927 došlo k propojení tratě dnešní Svobodovou ulicí od Výtoně k již existujícímu úseku k Albertovu. Ve stejném roce zaniká koncový úsek trati přes Vyšehradskou radnici. O čtyři roky později, v roce 1931 zaniká i zbývající části trati mezi Svobodovou ulicí a Botanickou zahradou, neboť spojení Albertova a Botanické zahrady zajišťuje nová trať vedená ulicí Na Slupi okolo Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi.

Výřez z Orientačního plánu královského hlavního města Prahy a obcí sousedních. Na mapě jsou již v provozu tratě do Podolí Vyšehradským tunelem a zároveň i do Nuslí Svobodovou ulicí zprovozněné v roce 1910. | 1910

Výřez z Výškopisného plánu hlavního města Prahy s okolím byl vydán v roce 1920. Chybí na něm již zakreslené koleje k Vyšehradské radnici, ač ještě fyzicky existovaly. Protože však byl úsek od roku 1910 provozně opuštěn, nebylo třeba jej již zveřejňovat. | 1920

Orientační plán hlavního města Prahy již zachycuje definitivní stav tramvajových tratí v oblasti po roce 1927, kdy byla zrušena trať ve Vyšehradské ulici a nahrazena novým spojení Botanické zahrady s Albertovem tratí přes ulici Na Slupi. | 1938

Kolejová situace v oblasti ukončení tratě před Vyšehradskou radnicí s vloženou výhybkou pro plánované úvraťové pokračování do oblasti Vyšehradu na výkresu z roku 1898.

Kolejová situace v oblasti po dokončení stavby tratě propojující Výtoň s Albertovem na výkresu z ledna 1926.

Ulicí, které v celé své délce nese pojmenování Vyšehradská míří ke Karlovo náměstí tramvaj následované plně naloženým koňským povozem. Zatímco v úseku, kde je jedoucí tramvaj zachycena se s jejím provozem setkáme i v současnosti, koleje za zády fotografa již od roku 1927 provozu tramvají neslouží a trať je vedena prostorem ulice Na Slupi, na snímku v pravé části. | 1898

Soubor novorenesančních budov ve Vyšehradské ulici sloužil jako Špitál a chudobinec svatého Bartoloměje. Dnes jej využívá Ministerstvo spravedlnosti. Nepříliš kvalitní reprodukce dobové pohlednice zachycuje dvoukolejnou tramvajovou trať ve Vyšehradské ulici v pohledu od křižovatky s Botičskou ulicí k Botanické zahradě. | okolo 1920

Pohled do dnešní Vratislavovy ulice s odstavenou tramvají ze série vozů evidenčních čísel 32–121 v konečné zastávce Královský Vyšehrad. Posádka tramvaje možná ve chvílích pauzy nakoupila v krámku Karla Tellera něco dobrého. V budově Vyšehradské radnice již od roku 1868 zde sídlila Městská škola vyšehradská. Historizující podobu získala radnice v letech 1867–1871. Její přestavbu provedl stavitel Josef Horký, fasádu navrhl ing. Jan Schwarz. Dům býval průchozí a za ním až do 60. let 20. století vedlo schodiště nahoru do pevnosti. | 1908-1909

Neuměle kolorovaná pohlednice s tramvají ze série vozů evidenčních čísel 32–121 v konečné zastávce Královský Vyšehrad poskytuje i přes svou nedokonalost jeden z mála dokladů toho, že přes Vyšehradskou radnici jezdily tramvaje. | 1908-1909

Ve vidlicovitém ukončení tratě před někdejší Vyšehradskou radnicí se na konečné zvané Královský Vyšehrad setkaly dva motorové vozy linky 4. Ta byla číselně označena až od 19. dubna 1908 a protože již od 6. ledna 1910 přestala před radnici zajíždět, můžeme dobu pořízení snímku vcelku úspěšně datovat do roků 1908 či 1909. Motorové vozy evidenčních čísel 90 a 92 byly dodány v roce 1900. I na snímku patrná extrémní délka sběracích tyčí na obou vozech nasvědčuje tomu, že jde o dva z dvaceti dodaných vozů se sběracími tyčemi Dickinsonova systému bočního napájení, který byl v Praze využit jen u elektrické dráhy mezi Smíchovem a Košířemi. | 1908-1909

Úžasná fotografie Jana Kříženeckého ze sbírek Archivu hlavního města Prahy zachycuje pohled z Vyšehradské ulice na budovu Vyšehradské radnice v popředí s železničním viaduktem ve Svobodově ulici. V konečné zastávce stojí motorové vozy ev.č.68 z roku 1900 a ev.č.111 z roku 1901. | po 1906

Budova Vyšehradské radnice s patrným kusým vidlicovitým zakončením tramvajových kolejí. | okolo 1920

Netradiční pohled opačným směrem od budovy někdejší Vyšehradské radnice pod železniční viadukt C.k. spojovací dráhy, kde bylo posledních 100 metrů tratě provedeno až do roku 1906 jednokolejně. Za železničním mostem je patrný mostek přes původní tok potoka Botiče a také výhybka, v níž se tramvajová trať stávala dvojkolejnou. | okolo 1900

Tato jedna z prvních elektrických drah Elektrických podniků zahájila provoz už 8. září 1898. Spojovala oblast Vyšehradu s centrem města. Začínala na Karlově náměstí, kde byl zřízen první dvoukolejný kolejový trojúhelník v síti elektrických drah v Praze a vedla ulicemi Na Slupi a Vyšehradskou, pod viadukt Spojovací dráhy a končila před vyšehradskou radnicí. Trať byla převážné dvoukolejná, pouze posledních 100 metrů pod viaduktem k radnici bylo provedeno jednokolejně.

Na konečné byla vložena výhybka pro připravovanou úvrať, kterou měla trať pokračovat dál do Nuslí a Vršovic. Po čase však byla bez použití odstraněna. V červnu 1906 byla zřízena 46 metrů dlouhá kusá kolej na vyšehradské konečné, technická revize proběhla až 19. října 1907.

Od 6. ledna 1910 byla uvedena do provozu další část trati od Vyšehradské ulice, okolo vyšehradského nádraží do Nuslí (stanice Fričova ulice). Trať byla se stávajícím úsekem propojena pouze obousměrnými oblouky od Botanické zahrady k vyšehradskému nádraží. Původní jednokolejný konec trati s vidlicovitou konečnou, vedoucí pod viadukt Spojovací dráhy k vyšehradské radnici byl z manipulačních důvodů ponechán.

Politická pochůzka z 28. října 1910 přinesla rozhodnutí vzniklou odbočku k radnici rekonstruovat jako dvoukolejnou s jednokolejným ukončením. Přesné datum zprovoznění zrekonstruované odbočky známo není.

Když v roce 1910 nabídlo město Nusle Elektrickým podnikům pozemek pro novou tramvajovou vozovnu na Pankráci, zhruba v místech výškové budovy, určené původně pro Československý rozhlas, uvažovalo se o zavedení tramvajové dopravy do této oblasti přes vyšehradskou citadelu. Projektanti tak přišli s myšlenkou nepotřebné koleje k radnici zachovat a prodloužit je napříč vyšehradskou pevností až na Pankrác. Vedení tratě však naráželo na zásadní technické problémy. S větší či menší intenzitou se tak o trasování přes Vyšehrad jednalo ještě v roce 1915 a konec všemu udělal až návrh nové vozovny z roku 1924 na zcela jiných pozemcích...

Dne 20. června 1927 byla uvedena do provozu 200 metrů dlouhá trať v dnešní Svobodově ulici, propojující Výtoň s křižovatkou na ústí Vyšehradské ulice. Současně byl zrušen traťový úsek k Vyšehradské radnici. Křižovatka na styku dnešních ulic Vyšehradské a Svobodovy byla zjednodušena do podoby prostého rozvětvení od Albertova.

Nejvýraznější zásah do podoby tratě přišel v roce 1931. Od 25. června byl trvale zastaven tramvajový provoz ve Vyšehradské třídě od křižovatky s Benátskou ulicí ke Svobodově ulici a nahrazen novou tratí v „souběžné“ ulici Na Slupi.

Fotocesta po trati Botanická zahrada – Královský Vyšehrad