Křižovatka Anděl

Křižovatka v těsném sousedství sídla někdejšího největšího výrobce tramvají na světě - firmy ČKD Tatra Smíchov vznikala tak nějak na etapy.

Po dnešní Štefánikově a Nádražní ulici se první tramvaje - tehdy ještě koňky - rozjely již 16. května 1876. Na tuto trať se od 28. června 1883 připojila druhá trať koňky, která přivedla do této oblasti tramvajovou dopravu dnešní Lidickou ulicí od Palackého mostu.

První elektrickou tramvají, která se v dané oblasti objevila byly vozy soukromé Elektrické dráhy Smíchov - Košíře starosty Matěje Hlaváčka, vedená Plzeňskou ulicí. Ta zahájila provoz 13. června 1897 - zatím ještě nenapojena na síť koňky. 21. července 1907 odkoupily Elektrické podniky Elektrickou dráhu Smíchov - Košíře od pozůstalých Matěje Hlaváčka.

K 18. prosinci 1900 byla elektrifikována trať koňky v Lidické a Nádražní ulici, a tramvajová trať po dnešní Štefánikově ulici byla v elektrické trakci uvedena do provozu 17. června 1901. Ke stejnému datu byly zprovozněny i spojovací oblouky ze Štefánikovy do Plzeňské ulice, které obě tratě propojovaly již od konce roku 1900.

V roce 1907 došlo k přestavbě křižovatky Anděl, kdy byla někdejší trať Matěje Hlaváčka napojena z Plzeňské ulice přímo do dnešní ulice Lidické. Tehdejší uspořádaní křižovatky však neumožňovalo zřízení kolejových oblouků pro snazší výjezd a zátah tramvajových vlaků vozovny Motol do oblasti smíchovského nádraží a Hlubočep. Elektrické podniky, které se snažily tento problém v roce 1938 vyřešit byly nuceny nakonec vybudovat novou manipulační trať v dnešní ulici Za Ženskými domovy, včetně nových křižovatek Ženské domovy a Na Knížecí.

Potřebné oblouky se na křižovatce objevily až po roce 1980, v souvislosti s demolicí původní domovní zástavby a výstavbou stanice metra B Moskevská - dnes Anděl.

Konstrukce tratě:
Křižovatka je zřízena klasickou konstrukcí na přičných pražcích se zákrytem z velké žulové dlažby. Všechny výhybky jsou s pružnými jazyky.

Radiově ovládané výhybky křižovatky:

501 Anděl od Újezda

503L Anděl od Smíchovského nádraží 1

503P Anděl od Smíchovského nádraží 2

642P Anděl od Plzeňské 1

642L Anděl od Plzeňské 2

798 Anděl od Palackého náměstí

Provozované linky na popisované trati:

Linka 4

(přímý směr zastávkami Zborovská <-> Anděl/Plzeňská)

Linka 5

(oblouky mezi zastávkami Zborovská <-> Anděl/Nádražní)

Linka 7

(přímý směr zastávkami Zborovská <-> Anděl/Plzeňská)

Linka 9

(oblouky mezi zastávkami Arbesovo náměstí <-> Anděl/Plzeňská)

Linka 10

(přímý směr zastávkami Zborovská <-> Anděl/Plzeňská)

Linka 12

(přímý směr zastávkami Arbesovo náměstí <-> Anděl/Nádražní)

Linka 15

(přímý směr zastávkami Arbesovo náměstí <-> Anděl/Nádražní)

Linka 16

(přímý směr zastávkami Zborovská <-> Anděl/Plzeňská)

Linka 20

(přímý směr zastávkami Arbesovo náměstí <-> Anděl/Nádražní)

Linka 94

(oblouky mezi zastávkami Zborovská <-> Anděl/Nádražní)

Linka 98

(oblouky mezi zastávkami Zborovská <-> Anděl/Plzeňská)

Linka 99

(oblouky mezi zastávkami Zborovská <-> Anděl/Plzeňská)

Proč Anděl?
Křižovatka Anděl nese své pojmenování podle původního nárožního domu č.p. 222 U zlatého anděla, který získal svoje pojmenování podle fresky zlatého anděla z roku 1870 umístěné ve štítu na jeho fasádě. Jednalo se o jednopatrový dům z 19. století, ve kterém působil v letech 1878–1901 stejnojmenný pivovar a pivovarský hostinec, který měl vchod z Nádražní ulice. Dne 16. února 1980 byl dům odstřelen. V následujícím desetiletí na jeho místě vyrostl komplex Zlatý Anděl, u jehož schodiště a vchodu od výstupu ze stanice metra je v interiéru umístěna zrestaurovaná freska zlatého anděla.

Fotocesta po křižovatce Anděl