Trať Ženské domovy - Na Knížecí

Proto se Elektrické podniky odhodlaly celou situaci vyřešit co možná nejrychleji. Když nebyl prostor pro oblouky v samotné křižovatce Anděl, nalezlo se řešení v podobě výstavby manipulační tratě v dnešní ulici Za Ženskými domovy, která umožnila propojení tratí v ulicích Radlická a Nádražní. Nikdo zřejmě tehdy ani ve snu netušil, že se k trati časem připojí vlečka z firmy Ringhoffer (později Tatra), díky níž budou touto tratí předávány všechny tramvaje, konče první dvojící vozů T6A5...

Provoz zahájila 1. prosince 1938 a navazovala na obou koncích křižovatkami Ženské domovy a Na Knížecí na již stávající tratě v ulicích Radlické resp. v Nádražní. Střední část tratě byla jednokolejná až do velké přestavby celé ulice, vyvolané výstavbou metra na přelomu let 1980-1981. Při svém zřízení tramvajová trať křižovala hned dvě železniční vlečky. První, vedoucí z areálu odstavných kolejí Smíchovského nádraží do smíchovské továrny Ringhoffer a druhou, která mířila do skladů smíchovského pivovaru. K 7. dubnu 1948 bylo zřízeno kolejové propojení s Ringhofferovou vlečkou a právě po něm se až do jeho likvidace přepravovaly na pražskou kolejovou síť nové tramvaje. Kolej spojovala vlečku s jednokolejnou částí tramvajové tratě (v pohledu od Ženských domovů) levým obloukem.

Přelomovým rokem se pro celou oblast stal rok 1980, přesněji 25. únor, kdy tu v souvislosti s výstavbou trasy metra B nezůstal kámen na kameni. Pivovarský areál byl včetně skladů zbourán a vlečka do něj zcela zanikla. Ostatně ani by nikam nevedla, protože na místě pivovarských skladů dnes nalezneme autobusový terminál Na Knížecí. Druhá, Ringhofferova vlečka, dopadla o poznání lépe - tu čekalo pouze přeložení. Původní ulice Za Ženskými domovy byla rozšířena a místo jednokolejné tratě byla při této příležitosti zbudována nová dvoukolejná trať. Ta byla uvedena do provozu 15. května 1980. Spojovací kolej tratě a Ringhofferovy vlečky byla opět napojena levým obloukem od Ženských domovů, ale nejprve křížila protisměrnou tramvajovou kolej. Protože se již tehdy počítalo s přeložením vlečky do nové polohy blíže k budoucím výstupům z metra, bylo do tramvajové tratě vloženo v předstihu i křížení s novou polohou vlečky.

V průběhu prosince roku 1980 byl spojovací oblouk včetně části vlečkové koleje ve Stroupežnického ulici v původní poloze snesen. Železniční vlečka v prostoru mezi Klicperovou ulicí a smíchovským nádražím byla přeložena o několik metrů východněji a zrušeno bylo i přímé propojení vlečky s tramvajovou sítí. Náhradou byla zřízena nová kolejová spojka odbočující z tratě v ulici Za Ženskými domovy v místě bývalé rozjezdové výhybky, v níž se nově trať napojila pravým obloukem přímo do areálu Smíchovského nádraží, kde byla propojena se železničními kolejemi. Provoz na nové koleji, po které se přepravovaly další a další pražské tramvaje, začal 11. února 1981.

Posledními tramvajemi, které se tudy přepravily na pražskou kolejovou síť, byly první dva vozy T6A5 ev.č.8601+8602. Po ukončení výroby tramvají ve smíchovském sídle firmy ČKD ztratila vlečka smysl (ostatně i již zmíněné první vozy T6A5 přijely na Smíchov z nového závodu ve Zličíně).

V blíže neurčeném období roku 2003 bylo sneseno trolejové vedení na spojovacím oblouku do areálu nádraží. V souvislosti s přípravou obnovení provozu na trati do Radlic došlo v létě 2004 ke snesení již nefunkčního křížení tramvajové tratě s železniční vlečkou v její původní poloze.

Vzhledem k postupné likvidací vlečky mezi Ostrovského a Plzeňskou ulicí a likvidací železničních kolejí nákladové části smíchovského nádraží, byly zavařeny železniční žlábky a srdcovky výhybky spojovacího oblouku na nádraží. V průběhu druhé poloviny roku 2006 byla navíc zlikvidována také část spojovacího oblouku z tramvajových žlábkových kolejnic v areálu nádraží. Oblouk tak nyní končí na úrovni konce vozovky pod vjezdovými vraty do areálu nádraží. Někdejší železniční vlečka je zachována pouze v prostoru přiléhajícím k autobusovému terminálu.

V roce 2008 následovalo také snesení výhybky spojovacího oblouku na nádraží.

Cestu po tramvajové trati začneme na křižovatce s Radlickou ulicí, ze které ústí do středu ulice Za Ženskými domovy. Zde se trať, zřízená velkoplošnými panely BKV, ale ihned přibližuje k levému chodníku, jehož obrubník takřka kopíruje. U křižovatky se Stroupežnického ulicí trať přechází do klasické konstrukce s krytem z velké žulové dlažby. Těsně u koleje v našem směru ještě spatříme zbytky oblouku spojovací koleje na železniční nádraží, který začínal v čepové výhybce. Následovalo křížení s původní polohou železniční vlečky snesené v roce 2004. Po pár metrech koleje křižují opouštěné torzo železniční vlečky. Trať následně přechází zpět do konstrukce velkoplošných panelů BKV. Aby bylo možné umístit na trati nástupní ostrůvky zastávek Na Knížecí, vytváří trať jakési dvojité esíčko. Nejprve v kombinaci levého a pravého oblouku, kdy trať vybočí ze své osy, aby byl prostor na již zmíněný nástupní ostrůvek. Za zastávkami následuje druhé esíčko v kombinaci pravého a levého oblouku, jímž se trať vrací vpravo do takřka původní polohy. Následuje krátká mezipřímá, která ústí do křižovatky Na Knížecí s Nádražní ulicí, kde naše cesta po tramvajové trati končí.

Zastávky umístěné na popisované trati:

Provozované linky na popisované trati:
Tramvajová trať byla po většinu své existence využívána jako manipulační. V devadesátých letech sloužila k obracení tramvajových linek 6 a 16.
S ohledem na své ideální umístění tvoří ve spojení s okolními tramvajovými tratěmi jakousi blokovou smyčku, čehož se patřičně využívalo při rekonstrukcích okolních tramvajových tratí.
Léta skutečně pravidelného provozu si trať začala užívat až od 29. listopadu 1997. K tomuto datu byla linka 14 nucena při jízdě z centra opustit Radlickou ulici a přestěhovat se do ulic Nádražní a Za Ženskými domovy. Oficiálně z důvodu změny organizace dopravy v oblasti Prahy 5 při zprovoznění Strahovského tunelu. Od 26. července 2000 se na trati objevila linka 14 i ve druhém směru a trať začala být pojížděna obousměrně. Ke 2. říjnu 2001 přestala být trať využívána zcela, na trati k Laurové byl dlouhodobě přerušen provoz a i výhybky na křižovatce Na Knížecí byly zaklínovány do přímého směru, který využívání této tratě neumožňuje. Od 27. srpna 2002 byly na koleji ve směru od Ženských domovů odstavovány záložní vlaky vozoven Motol a Pankrác v sestavě 2xT, pro případný výpadek vlaku na lince X-B nahrazující zatopené metro. Vlaky se na kolej dostávaly zacouváním z Nádražní ulice přes křižovatku Na Knížecí. Od 17. února 2003 byl na koleji opět odstavován pouze záložní sólo vůz vozovny Motol. Výjimkou bylo období od 20. května do 1. července, kdy byla rekonstruována křižovatka Na Knížecí. Záložní vlak přestal být do ulice odstavován v souvislosti se zprovozněním tratě na Laurovou.
Od 25. září 2004 do zahájení dlouhodobé výluky tratě na Laurovou 5. dubna 2008 byla na trati obousměrně provozována linka 6, nahrazující linku 14, trvale odkloněnou na Barrandov. Po obnovení provozu na trati v Radlické ulici až do smyčky Radlická dne 4. října 2008, je zde provozována linka 7.

Fotocesta po trati Ženské domovy - Na Knížecí