Smyčka Zahradní Město
původní poloha

Období třicátých let 20. století můžeme právem považovat za zlatou éru rozvoje pražských tramvajových tratí. Městští zastupitelé a zástupci Elektrických podniků měli jasno. Kolejová doprava je potřebný, kapacitní a hlavně městotvorný prvek. A tak se v té době rodil jeden plán na výstavbu nové tramvajové tratě za druhým.

Ke konci 20. let vypracovaly Elektrické podniky projekt tramvajové tratě s pracovním názvem Vršovice - Staré Strašnice, jehož výsledkem mělo být spojení Vršovic od Edenu se Strašnicemi u křižovatky s Průběžnou ulicí. Zároveň byl schválen projekt tratě z Průběžné na Zahradní Město. V neděli 6. ledna 1935 byl zahájen provoz na první zmíněné trati, jehož součástí se stala i jakási nultá etapa tratě na Zahradní Město. Na křižovatce s Průběžnou ulicí byla zřízena dvoukolejná odbočka a jednokolejný spojovací oblouk od strašnické vozovny na počátek tratě na Zahradní Město.

Samotná výstavba tratě do Zahradního Města se rozeběhla záhy a 28. července 1936 bylo povoleno využívání rozestavěné tratě k rozvážení materiálu a zaměstnanců. Pravidelná doprava na trati byla zahájena 18. října 1936. Trať byla na Zahradním Městě ukončena jednokolejnou smyčkou, umístěnou v oblasti dnešní sjezdové rampy Jižní spojky na náměstí Mezi zahrádkami v prostoru mezi Rozmarýnovou a Švehlovou ulicí.

V roce 1940 se objevily první úvahy o prodloužení tratě ze Zahradního Města až do Hostivaře. Válečné události nedovolily, aby se Elektrické podniky projektem zabývaly detailně. Až v roce 1948 rada Ústředního národního výboru tento záměr schválila, přesto bylo stavební povolení pro úsek Zahradní Město – Hostivař vydáno až 26. září 1951. Po třech letech, 3. ledna 1954, dochází k prodloužení tramvajové tratě ze Zahradního Města dále do Hostivaře, tehdy jen na náměstí Josefa Marata (u dnešní zastávky Hostivařská), kde je zhruba v prostoru ohraničeném ulicemi Hostivařská, Hornoměcholupská a Průmyslová, zakončena jednokolejnou smyčkou s předjízdnou kolejí.

Protože v době zahájení provozu nebyla dokončena tramvajová měnírna Hostivař, nedošlo z energetických důvodů k očekávanému pouhému prodloužení linky 4 ze Zahradního Města, ale k zavedení dočasné linky 24, provozované dvěma obousměrnými motorovými vozy v intervalu 10 minut mezi Hostivaří a Zahradním Městem.

V Hostivaři vozy obracely na smyčce a v Zahradním Městě na pravé kolejové spojce. Linka 4 končila až do 24. července 1955 nadále ve smyčce Zahradní Město. Teprve k tomuto datu byla linka 4 prodloužena do Hostivaře a linka 24 mohla být zrušena. Přesto až do roku 1961 nezajížděly do Hostivaře všechny spoje linky 4, ale pouze každý druhý údajně kvůli poměrně "slabé poptávce" z oblasti Hostivaře.

V osmdesátých letech minulého století proběhla výstavba prodloužení tramvajové trati do nové smyčky Nádraží Hostivař. Jednokolejná smyčka se dvěma předjízdnými kolejemi a čtyřmi kolejovými spojkami byla umístěna pod úroveň okolního terénu do jakéhosi betonového zářezu s robustními zárubními zdmi, do něhož cestující přivádí podchody pod komunikacemi. Prodloužení tramvajové tratě včetně smyčky zahájilo provoz 4. října 1982.

Tři roky po zprovoznění prodloužení začaly hostivařskou trať pronásledovat dlouhodobé výluky, související nejen se změnou konstrukce klasického kolejového svršku za tehdy populární velkoplošné panely BKV. Během etapy zahájené 6. ledna 1987, byl vyloučen provoz v úseku Zahradní Město - Nádraží Hostivař. V další etapě, zahájené 5. května, došlo v souvislosti s výstavbou mimoúrovňové křižovatky Jižní spojky na Zahradním Městě k prodloužení uzavírky až na Radošovickou. Protože do prostoru smyčky Zahradní Město měla zasáhnout sjezdová rampa křižovatky, byla smyčka k 5. květnu 1987 bez náhrady zrušena.

Od roku 2016 se objevují úvahy o obnovení smyčky Zahradní Město v této oblasti, tentokrát na druhé straně komunikace, pod mostem Jižní spojky. Její obnovení po více než třiceti letech bude kromě možnosti posílení dopravy k železniční stanici jistě praktické i pro případ potřeby operativního ukončení spojů v případě provozních mimořádností.