|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Trať Vinice - Průběžná
Tramvajová trať vedoucí od křižovatky Vinice ke křižovatce
Průběžná má daleko bohatší historii,
než by se mohlo na první pohled zdát. Její vznik totiž úzce souvisí, nejen se vznikem
vozovny Strašnice, ale hlavně tramvajové
tratě vedené po Vinohradské třídě,
odkud se do oblasti Starostrašnické ulice poprvé vydaly první tramvajové vozy, ač zde vůbec
jezdit neměly. Ale nepředbíhejme...
Z tohoto důvodu se Elektrické podniky k nabídce vyslovily kladně, a když se 6. května 1907 konala politická pochůzka ohledně projektované tratě po dnešní Vinohradské ulici, byla při ní stavba vozovny za Vinohradskými hřbitovy odvolána s tím, že se pracuje na projektu prodloužení tratě až do Strašnic i s novou vozovnou. Projekt byl dokončen 13. června a politická pochůzka proběhla 26. května téhož roku. Stavba tramvajové tratě podle původního projektu do zastávky Vinohradské hřbitovy byla zahájena 28. května 1907, pokládka kolejí byla ukončena 13. září, teprve 4. října bylo dokončeno trolejové vedení a 17. října byl na trati ihned po proběhlé zkušební jízdě zahájen pravidelný provoz. V červnu 1908 probíhala stavba prodloužení tratě od Vinohradských hřbitovů do vznikající vozovny Strašnice. Celá dnešní Vinohradská ulice byla od Flory až po Strašnice užší než dnes, ve své podstatě zabírala prostor dnešní pouhé vozovky z centra, proto i prodloužený úsek byl jednokolejný s výhybnou u Evangelických hřbitovů. Na křižovatce s dnešní Starostrašnickou ulicí do ní kolej odbočila vpravo a na silnici se ve výhybce před vraty vozovny větvila do dvou základních svazků kolejové harfy o pěti a deseti kolejích. V době, kdy vozovna Strašnice zahájila provoz, byla na jejím nádvoří ukončena zdejší tramvajová linka 11 včetně zřízených zastávek. Jejich umístění na vozovce před vozovnou bylo vcelku nebezpečné už jen proto, že tehdejší Starostrašnická ulice byla poměrně úzká navíc na obou stranách lemovaná půlmetrovým a metrovým příkopem! Aby došlo ke zlepšení manipulace pravidelně provozované linky, navrhla správní rada Elektrických podniků nahrazení příkopů klenutým kanálem jejich zasypáním a konečná stanice pak měla být přesunuta do vozovky před administrativní budovu v podobě kuse zakončené výhybny, z jejíž ve směru jízdy od Vinice levé koleje by odbočovaly obě vjezdové koleje do vozovny Strašnice. Městská rada na své chůzi však projekt odročila a následující první světová válka jeho realizaci oddálila ještě více. Teprve počínající zdvoukolejňování tramvajové tratě po Vinohradské ulici mělo vliv na úpravu napojení vozovny a vyřešení koncové zastávky. Mezi 13. červnem a 30. srpnem 1919 probíhala pokládka druhé koleje od dnešní stanice metra Želivského až po Vinici. V nově zdvoukolejněné trati ve Starostrašnické ulici došlo k prodloužení stávajících kolejí o cca 50 metrů dále ke křižovatce s Krátkou ulicí. Nový úsek byl dvoukolejný až před administrativní budovu vozovny, dalších cca 30 metrů koncové části tvořil jednokolejný kuse zakončený úsek. Vjezdové koleje vozovny odbočovaly do vozovny od Vinice z pravé /tedy pro vjezd nesprávné/ koleje a za obloukem z Vinohradské ulice byla zřízena kolejová spojka pro přejetí do správného směru. Po šesti letech se před vozovnou opět objevili stavební dělníci mezi 31. srpem a 5. říjnem 1925, když pokládaly koleje dalšího prodloužení tratě až ke strašnické škole na křižovatce Starostrašnické a Mrštíkovy ulice. Prodloužením zanikla dosavadní koncová výhybka před administrativní budovou. Prodloužený úsek byl dvoukolejný s levým přejezdem v konečné stanici a provoz na něm byl zahájen 1. listopadu 1925. Když v roce 1926 provoz ve Starostrašnické ulici omezovala výstavba kanalizace byl do tratě před administrativní budovou vložen levý přejezd, na němž byla provizorně ukončena od 6. března linka 11. Výluka trvala asi měsíc, přesto spojka chybějící ve všech statistických ročenkách zůstávala nejméně do roku 1929. V březnu 1926 schválila správní rada Elektrických podniků zřízení kolejové smyčky na konečné zastávce před strašnickou školou kolem objektu tzv. Hlavovy stodoly, stojící zhruba v místech dnešního povrchového vestibulu stanice metra Strašnická. Projekt byl však nakonec odvolán. Během rozšiřování strašnické vozovny v roce 1930 byl upraven vjezd do vozovny, od Vinice bylo kolejiště nově napojeno na obě traťové koleje (ve své podstatě tedy do dnešní podoby), směrem ke strašnické škole byl nově zřízen kolejový oblouk umožňující přímý výjezd z 1. - 9. koleje vozovny v levostranném provozu. Ke konci 20. let vypracovaly Elektrické podniky projekt tramvajové tratě s pracovním názvem Vršovice - Staré Strašnice, jehož výsledkem mělo být spojení Vršovic od Edenu se Strašnicemi u křižovatky s Průběžnou ulicí. Množství hospodářských objektů Bečvářova velkostatku a Hlavovy stodoly bránilo zřízení dostatečně širokého propojení ulic V Olšinách a Starostrašnické dvoukolejnou tratí. Spojení bylo možné jen úzkou uličkou, absolutně nevyhovující tramvajovému provozu, přesto Elektrické podniky navrhly alespoň jednokolejné manipulační propojení pro vyjíždějící a zatahující vlaky vozovny. Stavba tratě byla zahájena až v roce 1934, tedy v době, kdy byl schválen projekt další tratě na Zahradní Město. To byla zásadní změna pro výstavbu koncového úseku tratě od Průběžné, který Elektrické podniky zrealizovaly v celé délce pouze jako jednokolejnou manipulační spojku vozovny Strašnice s krátkou kusou kolejí u protioblouků u velkostatku. V nejhorších rozhledových místech dosahovaly poloměry oblouků u Hlavovy stodoly pouhých 18 metrů! Veřejné mínění bylo schopno ovlivňovat dění kolem sebe i v dobách První republiky, a když se strašničtí obyvatelé dozvěděli, že pravidelné tramvajové linky se dočkají až na křižovatce s Průběžnou ulicí, zdála se jim vzdálenost cca 400 kroků mezi konečnou u strašnické školy a Průběžnou neskutečně dlouhou. Elektrické podniky nakonec z vlastní iniciativy svolaly komisi, která měla najít uspokojivé řešení pro obě strany, leč kromě konstatování, že výstavba druhé koleje umožňující pravidelný provoz není v budoucnosti vyloučena k žádným jiným závěrům nedošla. Těsně před zahájením provozu na trati získaly Elektrické podniky od soukromé osoby pozemky západně od Hlavovy stodoly, které umožnily položení druhé koleje ve zcela jiném trasování, nežli koleje první. Hlavovu stodolu tramvaje objížděly v každém směru jinudy a koleje v obloucích byly od sebe vzdáleny až 32 metrů! Po malých úpravách dokončené jednokolejné tratě spočívajících například ve zrušení kusé koleje u protioblouků, se podařilo zdvoukolejnit celý traťový úsek od Průběžné po Strašnickou školu, což umožnilo pravidelný provoz s cestujícími. Provoz na novém traťovém úseku byl zahájen 6. ledna 1935. Na křižovatce Průběžná byla trať napojena dvoukolejně pouze v přímém směru, Vršovice s Průběžnou ulicí propojoval pouze jednokolejný oblouk v levostranném provozu. Zavedení pravostranného provozu vyvolalo přeložení výjezdového oblouku z vozovny směrem k Průběžné na pravou kolej od 26. března 1939, k úřednímu posvěcení této skutečnosti došlo až 2. února 1943. Po zboření tzv. Hlavovy stodoly v roce 1948 došlo ke zrušení ostrého oblouku na traťové koleji k vozovně a 24. listopadu mohl být zahájen provoz na její přeložce. O tři roky později podlehly demolicím další hospodářské objekty Bečvářova velkostatku, a rozšíření ulice V Olšinách do stejných parametrů, jako měly její ostatní části až pod strašnickou školu spojené s přeložkou dvoukolejné tratě do nové polohy o cca 30 metrů jihovýchodněji, bylo na světě. V roce 1962 došlo k úpravám poloměrů vjezdových oblouků do vozovny Strašnice pro bezpečný průjezd vozů T3, jejichž provoz stál za dalšími úpravami celého kolejiště strašnické vozovny. Jeho projekt byl vypracován již v roce 1967, realizace se dočkal teprve v souvislosti s celkovou rekonstrukcí Starostrašnické ulice započaté v roce 1971. Ještě v roce 1972 byla vozovna na kolejovou síť ve směru k Průběžné napojena pouze obloukem umožňujícím pouhý výjezd tímto směrem. Když byla zahájena rekonstrukce Starostrašnické ulice, docházelo k přeložkám inženýrských sítí, což vyvolalo třídenní výluku tratě mezi vozovnou a křižovatkou Vinice. Zatahující vlaky do vozovny Strašnice musely, po manipulaci na křižovatce Průběžná, překonat celý úsek až k vozovně zpětným pohybem po nesprávné koleji... Celková výluka úseku Vozovna Strašnice - Průběžná začala 4. dubna 1972. Na konci září byl zprovozněn upravený dolní vjezd vozovny napojený již na obě traťové koleje společně s cca 35 metry kolejí směrem k Průběžné, aby bylo možné vyřadit z provozu horní vjezd. Tramvaje tak zatahovaly do vozovny couváním přes křižovatku Vinice a čelem zajížděly do vozovny dolním vjezdem, aby byly připraveny k rychlému výjezdu. Počínaje 6. listopadem byly umožněny manipulační jízdy v rekonstruovaném úseku Vozovna Strašnice - Průběžná rychlostí 10 km/h v hodině. K dispozici však byl stále jen dolní vjezd do vozovny. Přeprava cestujících po trati byla zahájena 27. listopadu, leč rekonstrukce pokračovala i v roce 1973, kdy došlo k přerušení provozu tramvají mezi vozovnou a křižovatkou Vinice pro dokončení horního vjezdu a celkovou rekonstrukci křižovatky Vinice. Výluka na křižovatce Vinice začala 23. března a její součástí byla také výstavba provizorní jednokolejné tratě na Vinohradské ulici propojující přímé traťové větve. Teprve 30. června 1973 byl ve Starostrašnické ulici obnoven kompletní provoz tramvají, včetně horního vjezdu do vozovny Strašnice. Od tohoto data se do vozovny dá zajíždět s tramvajemi čelem jak od Strašnické, tak od Vinice, stejně tak s nimi do obou traťových směrů vyjíždět. Takřka jedno desetiletí se pak na trati neudálo nic zajímavého, než se do míst začalo přibližovat metro. Projektanti vyprojektovali vestibul stanice metra Strašnická takřka v místech Hlavovy stodoly, což vyvolalo nutnou přeložku tramvajové tratě mezi ulicemi Starostrašnická a V Olšinách do nové osy. Zvolena byla nejkratší varianta, kdy koleje uhnou u Mrštíkovy ulice šikmo vpravo do ulice V Olšinách, tedy v nejvzdálenějším místě až o 70 metrů severozápadněji než původně. Tato úprava umožnila zřízení tramvajových zastávek Strašnická a zkrátila původní trať o 75 metrů. Na trati v původní poloze byl provoz ukončen 4. října 1982, nová přeložka byla uvedena do provozu 12. prosince 1982. V průběhu roku 1986 prošla trať rekonstrukcí metodou velkoplošných panelů BKV. V roce 1991 probíhala po letech další celková rekonstrukce křižovatky Vinice, spojená s úpravami horního vjezdu do vozovny Strašnice pro vozy KT8D5. Rekonstrukce byla zahájena 29. května a její součástí byla opět provizorní jednokolejka propojující přímou větev křižovatky, podobně jako v roce 1973, ale delší. Provoz na provizoriu byl zahájen 4. června a ukončen 15. srpna. V roce 1997 byl v ulici V Olšinách během rekonstrukce křižovatky Průběžná využit mezi 26. květnem a 14. červnem povrchový přejezd Californien pro ukončení linek 19 a 37 obsazených vozy KT8D5. Ke dvěma krátkodobým vyloučením provozu ve Starostrašnické ulici došlo v roce 1999. Nejprve mezi 11. a 15. březnem zde probíhala oprava trati a výměna trakčního vedení, stejně jako během víkendové výluky od 2. do 4. října, kdy bylo vyměněno trakční vedení také v úseku od křižovatky Průběžná ke stanici metra Strašnická. Dlouhodobější přerušení provozu způsobené výměnou kolejí ve Starostrašnické ulici proběhlo v termínu od 15. dubna do 5. května 2004. Kromě výměny kolejnic došlo k výměně kolejové konstrukce jižního vjezdu vozovny, včetně přeskládání velkoplošných panelů BKV ve Starostrašnické ulici s využitím původních panelů. V oblouku u stanice metra Strašnická byly použity nové panely. Po dobu výluky byla ve Strašnicích zavedena náhradní autobusová doprava NAD X-7 a zvláštní tramvajová linka 33. K zatím poslednímu přerušení tramvajového provozu došlo v půli září 2008. I když ono se o úplném přerušení provozu hovořit nedá. Linky jedoucí od Průběžné totiž končily průjezdem objízdné koleje vozovny. Během týdenní výluky od 15. do 22. září byla vyměněna kolejová konstrukce na severní vjezdové části do strašnické vozovny, včetně přilehlého vrcholu křižovatky Vinice. Na vjezdu do vozovny byla zřízena první uzamykatelná výměna KIHN s pomocným světelným návěstidlem, nesoucí označení U01.
Většina traťového úsek je tvořena velkoplošnými panely BKV. Pouze vjezdové a výjezdové konstrukce
vozovny Strašnice jsou klasické konstrukce se zákrytem ze žulové dlažby. Kolej přiléhající k rozjezdové výhybce do vozovny od Strašnické je v délce cca 30 metrů
kryta asfaltovým zákrytem.
Naši cestu po tramvajové trati začneme v křižovatce Starostrašnické a Vinohradské ulice. Prvně jmenované se přidržíme a v jejích počátcích budeme sledovat areál vozovny Strašnice, s tramvajovou tratí krytou velkou žulovou zádlažbou. Za křižovatkou Vinice následuje vjezdová a výjezdová kolej tzv. horního vjezdu, které z námi sledované tratě odbočují, případně se připojují zprava. Tramvajová trať následně pokračuje v levém oblouku k výjezdové a vjezdové koleji tzv. dolního vjezdu vozovny Strašnice, jejíž koleje se opět připojují z pravé části. Za výhybkami začínají v pravé koleji velkoplošné panely BKV, levá kolej je až ke křižovatce s ulicemi Krátká a Kralická zřízena s asfaltovým zákrytem v klasické podobě kolejového svršku. K této koleji náleží na přilehlém chodníku umístěná zastávka Vozovna Strašnice, sloužící donedávna jako výstupní pro zatahující vlaky do vozovny od Strašnické. Obě koleje se nachází v levém táhlém oblouku. Za již zmíněnou uliční křižovatkou tramvajová trať tvořená velkoplošnými panely BKV pokračuje středem Starostrašnické ulice. Na pravém chodníku je zřízena zastávka Nad Primaskou, tramvajová trať překročí křižovatku s ulicí Nad Primaskou a nadále v přímém směru pokračuje a překračuje křižovatku s ulicemi Věšínova a Vilová. Když se dostane až ke křižovatce s Mrštíkovou ulicí, odbočí prudkým pravým obloukem na samostatné těleso do prostoru zastávek Strašnická. V klesání dospěje až ke světelně řízené křižovatce s ulicí V olšinách, odbočí opět dalším prudkým pravým obloukem a dostane se do středu vozovky ulice V Olšinách na zvýše těleso. V přímém směru na něm pokračuje až ke křižovatce s ulicí Průběžnou, kde naši cestu po tramvajové trati ukončíme.
Zastávky umístěné na popisované trati:
- stálá nácestná zastávka ve směru k zastávkám Vozovna Strašnice a Vinice, občasná výstupní zastávka pro vlaky jedoucí do vozovny Strašnice ve směru od zastávky Strašnická, nyní k tomuto účelu nevyužívaná, ve středu vozovky ulice Starostrašnická, 36 metrů za křižovatkou s ulicí Krátká, výstup do vozovky pro jeden vlak 2xT - nácestná zastávka ve směru k zastávce Strašnická, ve středu vozovky ulice Starostrašnická, 12 metrů před křižovatkou s ulicí Nad Primaskou, nástup z vozovky pro dva vlaky 2xT - nácestná zastávka ve směru k zastávkám Vozovna Strašnice, respektive Vinice, výstupní zastávka pro vlaky zatahující do vozovny Strašnice, na vlastním tělese v ulici Starostrašnická, 10 metrů před křižovatkou s ulicí Mrštíkova, nástup z chodníku pro dva vlaky 2xT - nácestná zastávka ve směru k zastávkám Na Hroudě, respektive Průběžná na vlastním tělese v ulici Starostrašnická, 37 metrů před křižovatkou s ulicí V olšinách, nástup z chodníku pro dva vlaky 2xT
Provozované linky na popisované trati:
V celém úseku tratě jsou vedeny denní linky 7, 19 a 26, v nočním provozu trať obsluhují linky 51 a 55.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815 web postaven na redakčním systému phpRS ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2025 |