|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Trať Ke Stírce - Elektrárna Holešovice
Při stavbě bylo nutné překonat Vltavu mostem s ocelovou trámovou konstrukcí o délce 243 metrů. Ačkoliv měl naplánovanou životnost na 20 až 25 let, již během třetího roku provozu se na jeho konstrukci objeveny trhliny, které začaly ohrožovat bezpečnost dopravy. 10. listopadu 1980 byla proto na mostě (a tím i na celé trati) přerušena doprava. Jediným řešením byla urychlená náhrada trámové konstrukce mostu staronovým provizoriem, použitým již pro silniční dopravu u mostu Barikádníků. Došlo tedy k jeho přesunutí po proudu řeky o kus dále a místo silničních se na něm objevila vozidla kolejová. Přestože práce značně komplikovalo zimní období, již 7. března 1981 se podařilo zprovoznit alespoň jednu polovinu nového provizorního mostu - dnešní kolej do centra - po níž pak více než rok jezdily tramvaje obousměrně. Druhé koleje na druhé mostovce se totiž tramvaje dočkaly až 1. července 1982. Na obou předmostích byly zřízeny křížové kolejové přejezdy, které umožňovaly v případě potřeby vyloučení provozu na jakékoliv polovině mostu.
Bez ohledu na protesty odborníků byla trať stavěna i se 470 metrů dlouhým úsekem se sklonem 80,15‰, který vyvolala skutečnost, že po překonání Vltavy trať
mírně klesá do zastávky Trojská a teprve následně stoupá - ještě s mírným sklonem do hodnoty 43‰ - do zastávky Nad Trojou. Krizové stoupání začíná u
této zastávky.
A tak třebaže tramvajová trať v Trojské ulici byla původně budována jako dočasné provizorium, slouží k plné spokojenosti cestujících. No a původní trať přes Pelc-Tyrolku již nikdy obnovena nebyla. Pro jistotu... Cestu po tramvajové trati začneme na křižovatce ulic Zenklova, Klapkova, Nad Šutkou a Trojská, kterou dále pokračuje klasickou přízemní "vesnickou" zástavbou v mírném levém oblouku až k zastávce Hercovka. Tramvajová trať tu zabírá celou šířku vozovky a automobily parkují na chodnících. Trať se napřimuje a následuje klesání. Zatím ještě pozvolné, ale brzy nám čočky rozsvícené na volnou signalizují že se blížíme k úseku s kritickým klesáním 80,15‰. U čoček každá tramvaj zastaví aby vyzkoušela funkci zajišťovací brzdy a poté pouze odbrzdí. V žádném případě se nesmí rozjíždět s pomocí motorů, ale pouze vlastní vahou. Tramvajová trať opouští pozemní komunikaci a míří na vlastní těleso. Rychlost tramvaje zde musí být v rozmezí 20 - 25 km/h, ani více ani méně. 470 metrů dlouhý úsek o klesání 80,15‰ je rozdělen na dva samostatné, kryté čočkami a více než jeden tramvajový vlak se v žádném z nich nesmí objevit. V opačném směru trať kryjí pouze jedny čočky, do stoupání smí jen jeden tramvajový vlak. Klesání tratě se náhle mění na cca 80 metrů dlouhou rovinku pro umístění zastávky Nad Trojou a kolejového přejezdu. Za zastávkou následuje již mírnější klesání v táhlém levém oblouku. Klid tramvaje jedoucí po vlastním tělese narušuje jen několik přejezdů z levé komunikace k rodinným domkům na straně pravé na nichž má tramvaj zajištěnou dopravními značkami přednost. Trojská ulice s níž jsme měli společnou trasu od počátku tratě na křižovatce jištěné světelnou signalizací prudce mění směr, překříží tramvajovou trať a vydává se doprava. Tramvajová trať pokračuje se stále mírnějším klesáním v levém oblouku do zastávky Trojská. Následuje další silniční přejezd, po pravé straně trojská měnírna v níž až do roku 2000 vypomáhaly pojízdné měnírny a torza nástupních ostrůvků, kde až do rekonstrukce této části tratě v roce 1995 byla umístěna zastávka Trojská. V přímém směru a mírném stoupání tramvajová trať pokračuje přes dvojici jednokolejných přejezdů na "rámusák" - tramvajový most přes Vltavu. Jeho první pole umístěné ještě nad zemí je usazeno na mohutný násep, který je pozůstatkem tramvajového tělesa projektované tratě z Pelc-Tyrolky k zoologické zahradě v Tróji. Stavba byla sice v roce 1959 zahájena ale dokončení se nikdy nedočkala. Přes pět polí tramvajového mostu, na němž je rychlost omezena do 30 km/h se trať dostává na holešovickou stranu řeky Vltavy a prudkým levým obloukem se srovnává proti jejímu toku a podél opěrné zdi železniční tratě klesá takřka na úroveň hladiny řeky. Zde byl až do roku 1998 umístěn křížový kolejový přejezd, který umožňoval jízdu po libovolné části mostovky. Pravý oblouk zamíří do podjezdu pod železniční viadukt, na němž je umístěna železniční stanice Praha-Holešovice. Následuje zastávka Nádraží Holešovice (u Elektrárny), další pravý oblouk do Partyzánské ulice - trať zde opouští vlastní těleso a stává se součástí komunikace. Na křižovatce ulic Plynární, U Výstaviště a Partyzánské, takřka v místě kde byl kdysi hlavní vjezd do areálu tramvajové vozovny Centrála cesta po tramvajové trati končí.
Celá trať je vybudována klasickým způsobem na pražcích.
Úsek od křižovatky Ke Stírce po místo, kde trať opouští vozovku Trojské ulice a vede na samostatném tělese kryjí zádlažbové panely. Následující
úsek až k zastávce Nad Trojou je nyní zřízen v podobě odkrytého kolejového svršku. Prostor zastávky Nad Trojou je zakryta zádlažbovými panely,
kolejový přejezd žulovou dlažbou. Až k tramvajovému mostu je trať opět s otevřeným svrškem, který narušují jen přejezdy pro automobily zřízené
ze zádlažbových panelů nebo asfaltu. Kolejové přejezdy u tramvajového mostu jsou zakryty dlažbou z žulových kostek. Po překročení Vltavy je trať
opět skryta do zádlažbových panelů, oblouky jsou zadlážděny žulovou dlažbou, stejný materiál kryje i přímý úsek podél Vltavy, kde byl umístěn holešovický
křížový kolejový přejezd.
Zastávky umístěné na popisované trati: Provozované linky na popisované trati:
Fotografie: © Pražské tramvaje a © Jaroslav Veselý a archiv
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815 web postaven na redakčním systému phpRS ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2025 |