Trať Palmovka - Dělnická

Dovolujeme si Vás upozornit, že s ohledem na provedené rekonstrukce to tady vypadá zase trošku jinak. Usilovně pracujeme na úpravách.

Ač to může být s podivem, počátky spojení Libně s Holešovicemi se začaly rodit na úplně jiném místě - dnešním mostě Legií. Když došlo ke zprovoznění nového kamenného mostu u Národního divadla, nahrazujícího původní řetězový most, ztratilo význam tamní dřevěné provizorium, sloužící během jeho výstavby jako náhrada pro pěší, a zrodila se myšlenka jeho přenesení právě do Libně. S ohledem na odlišnou šířku Vltavy a jiné terénní podmínky v Libni, bylo však nutné most oproti podobě u Národního divadla prodloužit o celkem 106 metrů, což nebylo vzhledem k jeho konstrukci nejmenším problémem.

Dřevěný most byl na svém libeňském stanovišti předán do užívání 20. dubna 1903. Ještě před jeho otevřením, se v roce 1902 Elektrické podniky vážně zabývaly myšlenkou vybudovat na mostě tramvajovou trať. Zvažovala se i myšlenka, že z úsporných důvodů by tudy mohla jezdit pouze koňka. Jenže nepříliš prostorný most široký pouhých 7,3 metru (z čehož 4,9 metru připadalo na vozovku a po 1,2m na okrajové chodníky), byl úzký i na jednokolejnou trať. Navíc by provizorní stavba znamenala značný zásah do mostní konstrukce, který by jistě nebyl příliš ekonomicky zdůvodnitelný. Několikaměsíční jednání tak skončila neúspěšně a provizorní Libeňský most sloužil veřejnosti daleko déle než se předpokládalo - celé čtvrt století - až do roku 1928!

Protože se místní orgány konečně dohodly na umístění nového mostu, mohla v roce 1923 začít regulace toku Vltavy v oblasti Manin a následně i postupná stavba nového betonového Libeňského mostu, o 28 metrů jižněji od dřevěného provizoria, počítající od počátku přípravy s vedením kolejové dopravy. Jedná se vlastně o soubor několika mostů různých typů mostních konstrukcí. Nejprve bylo v roce 1925 postaveno pět oblouků přes přeložený a hlavně zkultivovaný tok Vltavy. Na Libeňském ostrově musel být z důvodu rozdílné výšky břehů zřizován poměrně vysoký násep, takže soubor staveb se dočkal dokončení až v roce 1928.

Most byl uveden do provozu k 10. výročí vzniku Československé republiky 29. října 1928 a ke stejnému datu se po něm od Holešovic rozjely i vozy elektrické tramvaje po dvoukolejné trati, napojené na křižovatce Dělnická dvoukolejným trojúhelníkem. Protože se nepodařilo dotáhnout do konce úpravu libeňského předmostí, trať nedosáhla k Palmovce a na Libeňském mostě před Voctářovou ulicí kuse skončila. Silniční doprava pak sjížděla na severní straně dodnes existující rampou, která původně vedla k provizornímu mostu, do Voctářovy ulice. Jistou zajímavostí je, že na nové komunikaci byla vydlážděna vozovka jen v prostoru tramvajové tratě na mostě přes hlavní řečiště. Vozovky byly opatřeny pouze provizorním povrchem, neboť se čekalo na sesednutí náspů. Teprve v roce 1933 dostaly vozovky definitivní povrch - na mostě dlažbu, na rampách asfalt.

Již v průběhu roku 1929 byla postavena provizorní dřevěná mostní konstrukce přes Voctářovu ulici, ale protože vázlo vyvlastnění pozemků potřebných pro pokračování komunikace k Palmovce, rozjely se k dnešní Zenklově ulici tramvaje teprve 28. září 1931 po náspu vysokém přes 7 metrů. Na Palmovce se napojovaly dvoukolejným obloukem pouze ve směru do Libně. Tímto prodloužením získala tramvajová trať zásadní význam, protože umožnila vyloučit z pravidelného provozu úrovňové křížení s železniční tratí na Palmovce, kde často spouštěné závory způsobovaly nepříjemná zdržení.

Jenže dřevěná konstrukce nadjezdu přes Voctářovu ulici přinášela četné problémy. Most musel být několikrát opravován, a proto byl v roce 1937 nahrazen novým betonovým mostem. Jeho betonování probíhalo bez přerušení provozu tramvají od 25. září do 11. prosince 1937. Přesto tu zbyla až do roku 1946 část dřevěného provizoria, které bylo v tomto roce po částech nahrazeno betonovou konstrukcí. Práce probíhaly opět bez přerušení provozu tramvají během jednokolejného provozu od října do prosince 1946.

V letech 1969-70 bylo vybudováno již několikáté nové přemostění přes Voctářovu ulici. Tentokrát byly práce spojeny s rekonstrukcí tramvajové trati a dalšími úpravami libeňského předmostí, kde probíhalo rozšiřovaní komunikace. Provoz tramvají byl dlouhodobě přerušen od 21. července 1969 do 16. června 1970.

Když byla 5. září 1977 zahájena pro rekonstrukci tratě výluka, mohli Pražané na holešovickém předmostí Libeňského mostu sledovat pokládku zvláštních betonových panelů. Již 21. září byl provoz obnoven a první ze dvou zkušebních úseků tvořených velkoplošnými panely BKV byl na světě. Působil jako drobný zázrak, jízda tramvají po něm byla klidná, zatímco zbylé části tratě byly již tehdy v dezolátním stavu s množstvím omezených rychlostí. Přesto bylo rozhodnuto o přidání chybějících oblouků z Libeňského mostu k Sokolovské ulici na dolní Palmovce, čili zaústění tratě pomocí plnohodnotného trojúhelníku i na pravém břehu Vltavy.

V souvislosti s blížícím se zahájením provozu metra III.C na dnešní Nádraží Holešovice, probíhal v průběhu roku 1984 na holešovických tratích rekonstrukční boom. Od 10. ledna 1984 byl přerušen také provoz tramvají mezi křižovatkami Dělnická a dolní Palmovka. Aby holešovičtí nebyli zcela odříznuti od tramvajové dopravy, zpočátku tramvaje od Pražské tržnice obracely na trojúhelníku křižovatky Dělnická, neboť traťový úsek k elektrárně Holešovice byl ve výluce již od 3. srpna 1981! Později v průběhu roku 1984 došlo i na uzavření zmíněné křižovatky. Tramvajová trať byla rekonstruována "osvědčenou" metodou velkoplošných panelů BKV, jimž byl na libeňském předmostí Libeňského mostu zřízen pomníček ku dosažení 100 kilometrů tramvajových tratí v metodě BKV v Praze. Dlužno poznamenat, že se jednalo o 100 kilometrů jednokolejně. Provoz na rekonstruované trati byl zahájen 3. listopadu 1984, stejně jako provoz na prodloužení metra.

Počínaje 21. dubnem 1986 byl dlouhodobě přerušen provoz tramvají mezi tehdejší smyčkou Palmovka a dnešní Zenklovou ulicí, linka 1 je až do 1. července ukončena na kolejovém trojúhelníku někdejší křižovatky. Od 8. srpna 1986 došlo k přerušení provozu tramvají z Libeňského mostu do dnešní Zenklovy ulice s ohledem na postupující výstavbu stanice metra Palmovka a napojování jednokolejné provizorní smyčky Pod Palmovkou. Ta je na libeňském předmostí uvedena do provozu 1. září 1986 a umožňuje zachování provozu z Holešovic alespoň k Palmovce. Od 21. července 1987 je umožněn jednokolejný provoz z Libeňského mostu do Zenklovy ulice. Jednokolejná smyčka byla v provozu až do 19. května 1990, poté začala její demontáž a 9. června 1990 byl zahájen provoz na nově zrekonstruované trati, připojené ke vznikající křižovatce dolní Palmovka. Od 10. července 1990 byl zahájen provizorní jednokolejný provoz na novostavbě navazující tramvajové tratě v ulici Na Žertvách, trvající do 2. října. Následně byly navazující tramvajové tratě zprovozněny od 23. listopadu 1990 v obousměrné podobě.

V roce 1992 vyhořela měnírna Pivovar. Vzhledem k tomu, že na mostě nejsou vedeny propojovací kabely Dopravního podniku, nebylo možné úsek energeticky zásobovat z jiné měnírny. Téměř dvouměsíční výluky bylo využito k výměně rozpadlých BKV panelů. Dva týdny se opravovaly panely i v roce 1994, tři týdny v roce 1995, dva týdny v roce 1998.

Zřejmě největší kuriozitou se stala rekonstrukce tramvajové tratě na Libeňském mostě v roce 2002 probíhající od 3. srpna, která musela být přerušena pro stále stoupající hladinu řeky Vltavy. Pokusy o její následné obnovení komplikovala vozidla blízkého autobazaru, zachráněná před zatopení odstavením na tramvajové těleso přímo na mostě. Provoz byl narychlo obnoven 20. srpna 2002, kdy po obhlídce statikem byla na mostě provozována tramvajová linka X-B, nahrazující zatopené metro.

Od povodní neustále odkládaná rekonstrukce Libeňského mostu a souvisejících přemostění, jež jsou jeho součástí se projevila i na kvalitě tramvajové trati, která se začala propadat a omezené rychlosti zde vyrostly jako houby po dešti. Situace byla natolik vážná, že zde byl od 1. července 2009 zakázán vjezd tramvaji typu 14T, rychlost snížena na 10 až 20 km/h a vyvěšeny zákazy potkávání všech tramvají mezi sebou. Správce mostu, firma TSK, musela řešit havarijní stav především rámových konstrukcí souvisejících mostů, nikoliv hlavních oblouků libeňského mostu, jelikož ty jsou v lepším stavu. Desetidenní vyloučení provozu z důvodu osazování podpěr rámových konstrukcí novými železobetonovými stěnami umožnilo jednotce Dopravní cesta Tramvaje přikročit k havarijním opravám.

Práce byly započaty v pátek 14. srpna ve 20 hodin a již kolem 22 hodiny bylo převěšeno trolejové vedení a vyndány první metry blokových kolejnic. Práce byly pojaty tak, aby udržely stávající trať rozumně sjízdnou po dobu následujících dvou let s možností dalšího prodloužení životnosti, kdy by mělo dojít k dlouho očekávané rekonstrukci mostu. Odstraněna byla všechna nejvíce postižená místa. Po odtěžení panelů byla vyměněna živičná vrstva, na kterou byly znovu položeny velkoplošné panely, nikoliv nové, nýbrž v minulosti vyzískané na jiných tratích v Praze, zejména z Bělohorské. Blokové kolejnice B1 byly však osazeny nové. Po dokončení oprav došlo ke zvýšení traťové rychlosti až na standardních 50 km/h, pouze v částech mostní konstrukce je rychlost nadále omezena na 30 km/h a zároveň je na třech místech vyvěšen zákaz potkávání tramvají 14T s jakýmkoliv protijedoucím typem. Přednost pak mají vlaky jedoucí od Palmovky k Dělnické. Během června 2010 však došlo k opětovnému poškození koleje na holešovickém předmostí Libeňského mostu.

Cestu po tramvajové trati začneme na tzv. velké hvězdě křižovatky dolní Palmovka na styku Libeňského mostu s ulicemi Zenklovou a Na Žertvách. Oblast Palmovky prodělala obrovskou změnu svého vzhledu při výstavbě trasy metra B, a tramvajové tratě zde vedou pěší zónou umístěnou na přilehlých chodnících, které přiléhají až k tramvajovým kolejím. Tramvajová trať míří v přímém úseku tvořeném velkoplošnými panely BKV, v našem směru je za křižovatkou zřízena zastávka Palmovka. Za zastávkou se chodníky od tratě vzdálí a tramvajovou trať tak lemují nyní před Palmovkou slepě končící jízdní pruhy. Po levé straně byla pár měsíců zřízena dočasná smyčka Pod Palmovkou. Zhruba v polovině trasy mezi zastávkami Palmovka a Libeňský most je po levé straně umístěn pomník 100 kilometrů panelizace tratí systémem BKV. Tramvajová trať překračuje most přes Voctářovu ulici úsekem v němž je již zmíněný zákaz potkávání se protijedoucích tramvají, pokud jedna z nich je typu 14T. Tramvajová trať se mostními poli nad dávno zasypanými slepými rameny Vltavy dostává k prostoru zastávek Libeňský most, jenž jsou zřízeny na mohutném náspu na Libeňském ostrově. Trať pokračuje na hlavní část mostu přes říční koryto řeky Vltavy a na holešovickém předmostí se u jediné světelně řízené křižovatce s Jankovcovou ulicí dostává dvojící protioblouků v sestavě pravý a levý dostává do středu Dělnické ulice. Mezi příčnými ulicemi Na Maninách a V háji je umístěna na chodnících dvojice protisměrných zastávek Maniny. Tramvajová trať pak ve středu Dělnické ulice pokračuje ke křižovatce holešovických ulic Komunardů a Dělnické, kde naši cestu ukončíme.

Provozované linky na popisované trati:
V denním provozu byly na trati provozovány linky 1, 3, 12, 15, a 25 v nočním provozu je zde provozována linka 54. Po změně linkového vedení dle projektu organizace ROPID od 1. září 2012 zmizely denní linky 3 a 15.

Fotocesta po trati Palmovka - Dělnická