|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Trať Koh-i-noor - Otakarova
Když byla 20. června 1913 prodloužena tramvajová trať od usedlosti Na kovárně na dnešním Vršovickém náměstí, odbočila
do dnešní Minské ulice a následně znovu odbočila do dnešní Vršovické ulice, která tehdy nesla jméno třída krále Jiřího.
V nové konečné zastávce byl zřízen přejezd a levá kolej končila o cca 100 metrů dále, než kolej pravá, u břehu potoka Botiče.
Sloužila k odstavování vlečných vozů. Když pak byl 23. září téhož roku postaven na dohled od konečné nový
most přes Botič, byly na něj položeny nenapojené koleje pro zamýšlenou trať do Nuslí, které se dočkaly využití až
o dlouhých třináct let později...
Z úsporných důvodů byl za první světové války od 15. listopadu 1917 přerušen provoz tramvají v koncovém úseku tratě od usedlosti Na kovárně na dnešním Vršovickém náměstí. Ve stejném období se o rozvoj tramvajové dopravy v této oblasti zajímala také továrna Waldes (dnešní Koh-i-noor), která měla zájem na přepravě nákladních vozů a zřízení tramvajového vlečkového propojení s tramvajovou sítí i železnicí. Poté, co se v průběhu roku 1926 konečně rozjely stavební práce na nové tramvajové trati od křižovatky Otakarova, nejenže byla využita od roku 1917 neprovozovaná část tratě od dnešní Minské ulice, ale její součástí se konečně staly také od roku 1913 nenapojené koleje na mostě přes Botič. Mezi Otakarovou ulicí a vršovickým železničním nádražím komunikace vypadaly jinak než dnes. Dnešní podoba čtyřproudou komunikace s tramvajovým tělesem uprostřed slouží od roku 1976. Původní tramvajová trať v Otakarově vedla v místech dnešního parkoviště podél domů. Průjezd z Křesomyslovy do Otakarovy ulice nebyl přímý a celkově byla celá křižovatka nepřehledná a stísněná. Dále trať vedla úzkou ulicí pod starý železniční nadjezd, tedy místy, kde donedávna manipulovaly autobusy linky 193. V navazujícím úseku Vršovické ulice trať vedla na vlastním tělese po jejím severním okraji, částečně dokonce zcela mimo ni. Vozovka totiž pokračovala až před budovu nádraží. V oblasti Čechova náměstí tramvajová trať z dnešní Vršovické ulice již jen neodbočovala do ulice Minské, ale jednokolejně pokračovala až do prostoru dnešní křižovatky Koh-i-noor, kde odbočila do dnešní Moskevské ulice a na Čechově náměstí se jednokolejným trojúhelníkem napojila na existující trať. Bloková smyčka Čechovo náměstí a tramvajová trať od křižovatky Otakarova byly zprovozněny k 1. červnu 1926. Možná paradoxně část tratě, která je dnes hlavní (v Moskevské ulici) sloužila jako smyčka a naopak trať, která se využívá zejména k obracení (v Minské ulici) sloužila tehdy jako hlavní... Většina tramvajových tratí, které Elektrické podniky vybudovaly ve 20. a 30. letech 20. století, svým směrem většinou sledovaly stávající komunikace. Mezi výjimky, kdy se koleje objevily v nezastavěné oblasti patří i dnešní tramvajová trať mezi Koh-i-noorem a Průběžnou. Rozlehlá oblast mezi Vršovicemi a Strašnicemi byla neobydlená a neexistovala tu žádná hlavní silnice, která by vyvolávala potřebu výstavby této tratě. Jak Vršovice, tak i Strašnice, měly základní napojení na tramvajovou dopravu zajištěno. O stavbu tramvajové tratě však značně usiloval majitel známého zábavního parku Eden, jehož počet a pravidelnost ale nebyla tak velká, aby se stavba tratě Elektrickým podnikům vyplatila. Když se na konci 20. let zrodil regulační plán nezastavěné oblasti, vypracovaly Elektrické podniky projekty dvou tramvajových tratí, které měly budoucí městskou čtvrť obsloužit. První trať měla pokračovat od dnešní zastávky Koh-i-noor ulicemi Vršovickou (tehdy třída krále Jiřího), U Roháčových kasáren, Konopišťskou, Benešovskou, U Zdravotního ústavu, Soběslavskou a Votickou. Krátce na to byl dokončen projekt další tratě, která měla na první plánovanou navázat v Edenu, a pokračovat do prostoru za křižovatkou s Průběžnou ulicí. Současně s tramvajovou tratí se měla z Vršovic do Strašnic stavět i nová komunikace. Jednání ohledně pozemků trvala dlouho a tak stavbu, spojenou s velkými odkopávkami a navážkami terénu, zahájily Elektrické podniky až v roce 1934. Proti původním předpokladům však nebyla postavena část tratě z Edenu ke Krematoriu, a tak byla vybudována „pouze“ trať, dlouhá takřka 2,5 kilometru mezi Koh-i-noorem a Průběžnou. Velká část tratě byla postavena na vysokém náspu podél nedokončené komunikace. Pravidelný provoz na trati byl zahájen v neděli 6. ledna 1935 a od tohoto data je dvoukolejná také část tratě mezi křižovatkami Minská a Koh-i-noor. Zřejmě nejrazantnější zásahy do podoby tramvajové tratě probíhaly v blízkosti křižovatky Otakarova. Původní podjezd pod železnicí byl mnohem užší a obě tramvajové koleje vedly pod jedním mostním polem, zatímco druhé, severnější, překonávalo potok Botič. V průběhu roku 1946 bylo částečně přeloženo koryto Botiče a postupně byla překládána tramvajová trať dále od železničního náspu. Nejprve se ke 23. květnu překládala kolej do centra a od 12. června byly úpravy dokončeny i na koleji z centra. Trať tak byla celá na vlastním tělese po straně komunikace. Ve snaze co nejvíce zjednodušit vyjíždění z vozovny Pankrác ve směru do Vršovic, byl i ve značně stísněných podmínkách na křižovatce Otakarova, 8. června 1949 zprovozněn jednokolejný oblouk od náměstí bratří Synků do Otakarovy. Situaci měla ještě dále usnadnit manipulační jednokolejná trať v ulici Na Zámecké. Ke 24. říjnu 1956 byla dokončena částečná přeložka tratě v Otakarově ulici, umožňující její napojení. Kolej měla sloužit především zatahujícím vlakům do vozovny Pankrác od Vršovic. Protože kolej v ulici Na Zámecké byla vybavena i dalšími spojovacími oblouky (ve směru od Otakarovy do ulice Na Zámecké a v severní části náměstí Bratří Synků), bylo možné ji použít i pro případné obracení vlaků přijíždějících od Nuselského údolí. Poprvé bylo kolejí k tomuto účelu využito 13. ledna 1957. Dne 19. října 1957 byl zřízen i kolejový oblouk z Bělehradské ulice z centra do Otakarovy, takže kolej v ulici Na Zámecké bylo možné použít k obracení i v této směrové relaci. V průběhu roku 1957 zároveň začaly práce na zaklenutí potoka Botiče, v roce 1958 byl Botič překlenut a nad ním postavena nová vozovka pro směr od Vršovic, kterým pak byla od roku 1959 vedena tramvajová kolej téhož směru. Příprava na provoz podpovrchové tramvaje vyvolala potřebu vyzkoušení tzv. tunelového provozu tramvají. Vzhledem ke svým technickým parametrům, zejména sklonovým a směrovým podmínkám, nejlépe odpovídala budoucí trase metra trať vedená Vršovickou ulicí. Zkouška proběhla 12. března 1963 mezi 0:30 a 4:00 hodinou v úseku Otakarova – Průběžná a spočívala nejen ve vyzkoušení rychlého sledu tramvajových souprav pro potřeby napájení, ale také v dosažení na tehdejší dobu nezvyklých jízdních rychlostí. V dubnu roku 1974 byla v ulici Na Zámecké zřízena předjízdná kolej, aby mohla být v oblasti ukončena linka a zároveň nedošlo k narušení manipulačního provozu vozovny. Stísněná a nepřehledná podoba křižovatky Otakarova dlouhodobě nevyhovovala dopravním potřebám města. Poté, co bylo rozhodnuto o přestavbě části Vršovické ulice mezi nádražím Vršovice a železničním podjezdem, byla do ní zahrnuta také přeložka Otakarovy ulice a výstavba nových mostů. Přestavba celé lokality byla velmi náročná, protože vyžadovala zboření všech obytných domů na jižní straně Otakarovy ulice a především výstavbu nového širokého železničního nadjezdu na jedné z nejfrekventovanějších pražských železničních tratí (a současně zhlaví vršovického nádraží). Celá rekonstrukce úseku Otakarova – Nádraží Vršovice probíhala v několika etapách. Počínaje 9. zářím 1974 byla u nádraží Vršovice zřízena provizorní jednokolejná přeložka dlouhá 225 metrů, aby bylo možné tramvajovou trať přeložit až o 24 metrů severněji do nové osy. Provoz na rekonstruované trati byl zahájen 2. června 1975, na svém západním konci byla přeložka ještě napojena na starou trať pod původní železniční přemostění. Samotná rekonstrukce uzlu v Otakarově ulici začala 26. července 1976 a probíhala v několika fázích s provizorními kolejemi. Trať v ulici Na Zámecké byla upravena na obousměrný provoz doplněním o oblouk od Vladimírovy ulice na manipulační kolej, dále byl doplněn oblouk z ulice Na Zámecké do Vršovic a v Otakarově ulici byl vložen pravý přejezd. V této etapě byl vyloučen provoz po všech přímých kolejích na střední části původní kolejové křižovatky a zároveň byly tratě v Bělehradské a Otakarově ulici propojeny prostým obloukem bez výhybek. Ve druhé etapě byla od 20. září 1976 vyloučena z provozu trať v Nuselském údolí. V rámci třetí etapy byl od 13. října 1976 zrušen provoz po staré trati v Otakarově ulici a na všech provizoriích a začalo napojování přeložky. Od 23. října 1976 byl zahájen provoz na přeložené trati v Otakarově ulici, situované až od 21 metrů jižněji na vlastní těleso a vedené novým podjezdem pod železniční tratí. Na nové křižovatce Otakarova byly zřízeny dvoukolejné oblouky z Otakarovy k Tylovu náměstí a k náměstí Bratří Synků. V roce 1977 proběhla rekonstrukce traťového úseku mezi křižovatkami Minská a Koh-i-noor, V roce 1986 proběhla rekonstrukce úseku mezi křižovatkami Otakararova a Zámecká metodou velkoplošných panelů BKV. Od 13. května byl přerušen provoz v ulici Na Zámecké, a od 20. května se přidaly úseky Otakarova - Minská a Otakarova – Tylovo náměstí, zároveň probíhala rekonstrukce části křižovatky Otakarova. Po obnovení provozu v dosud vyloučených úsecích Otakarova - Minská a Otakarova – Tylovo náměstí od 1. července, došlo naopak k přerušení provozu na náměstí bratří Synků a v Nuselském údolí. Probíhala rekonstrukce další části křižovatky a tratě v Nuselském údolí. Od 1. září byl obnoven provoz po nově dvoukolejné trati v ulici Na Zámecké, která se do Vršovické ulice nově napojovala dvoukolejným trojúhelníkem. Od 1. října byl obnoven provoz na náměstí bratří Synků a v prostoru smyčky Náměstí bratří Synků. Rekonstrukce tratě v Nuselském údolí skončila 17. listopadu 1986. Zbývající úsek Zámecká - Koh-i-noor byl metodou velkoplošných panelů BKV rekonstruován mezi 16. únorem a 14. květnem 1988. Další oprava úseku mezi křižovatkami Otakarova a Minská proběhla v roce 1996, o dva roky později vyvolala rekonstrukce oddělovače dešťových vod ve Vršovické ulici mezi křižovatkami Minská a Koh-i-noor přerušení provozu v tomto úseku mezi 30. červencem a 30. listopadem 1998. Tramvajové linky vyloučený úsek obousměrně objížděly s využitím tratě v Minské ulici. V roce 1999 byla rekonstruována Otakarova. V průběhu let se velkoplošné panely BKV ve Vršovické ulici několikrát propadly, a tak docházelo v celém úseku k jejich pravidelným opravám formou podfoukávání. Zmiňme alespoň červen 2008 a luxusně propadlé panely u zastávky Oblouková. Na svou velkou rekonstrukci trať zatím stále marně čeká. Zhoršující se stav tramvajové tratě v prostoru zastávek Otakarova a nutnost doplnění radiově ovládané a vytápěné výhybky do křižovatky Zámecká od zastávky Otakarova přinesly v samém závěru stavební sezóny roku 2011 netradiční výluku úseku mezi křižovatkami Na Zámecké a Otakarova mezi 15. a 29. listopadem. Vzhledem k tomu, že se v oblasti v budoucnosti předpokládá výstavba stanice metra D, byly k rekonstrukci využity vytěžené pražce z modřanské tratě. Během výluky jezdily v první etapě tramvaje z Vršovic přes ulici Na Zámecké a smyčku Náměstí bratří Synků. V opačném směru kolejové propojení neexistuje a tak tramvaje jezdily závlekem přes obratiště Vozovna Pankrác. Na náměstí bratří Synků se vždy příslušná linka 7 „převlékla“ a s krycím číselným označením 37 se přes Vozovnu Pankrác vrátila do ulice Na Zámecké, kde opět převlékla zpět na původní linku a pokračovala dále do Vršovic. Součástí výluky byla i výměna blokových kolejnic v oblouku mezi Zámeckou a nádražím Vršovice.
Většina tramvajové tratě je od křižovatky Koh-i-noor až ke
křižovatce Zámecká zřízena metodou velkoplošných panelů BKV.
Výjimku samozřejmě tvoří křižovatka Minská, která je sice klasické
konstrukce se zákrytem z velké žulové dlažby, ale přesto se v přímém úseku mezi jednotlivými vrcholy našel prostor
pro položení velkoplošných panelů BKV.
Křižovatce Zámecká je klasické konstrukce s krytem z velké žulové dlažby a
prostor zastávek Otakarova je klasické konstrukce s asfaltovým zákrytem.
Cestu po tramvajové trati začneme u křižovatky Koh-i-noor. Tramvajová trať zde míří na zvýšeném tělese ve středu vozovky Vršovické ulice ve velkoplošných panelech BKV ke křižovatce s ulicí Na Louži, která se připojuje z levé strany. Vpravo se připojuje prostřednictvím křižovatky Minská tramvajová trať z Minské ulice. Přímý úsek tramvajové tratě mezi jednotlivými vrcholy křižovatky je zřízen opět metodou velkoplošných panelů BKV. Za druhým vrcholem křižovatky Minská následuje křižovatka s Obloukovou ulicí, po níž byla dlouhá léta pojmenována zastávka, jejíž protisměrný ostrůvek, nyní již nesoucí jméno po přilehlém fotbalovém stadionu Bohemians. Za zastávkou následuje světelně řízená křižovatka se Sportovní ulicí, v jejímž prostoru se tramvajová trať s využitím protioblouků v kombinaci levý a pravý vyosí, aby byl za křižovatkou prostor pro nástupní ostrůvek zastávky Bohemians do centra. Tramvajová trať zde na zvýšeném tělese ve středu vozovky kopíruje tvar ulice táhlým pravým obloukem. Za fotbalovým stadionem se její koleje napřímí a zamíří na most přes Botič, tedy most, na němž v letech 1913-1926 ležely nenapojené a nevyužité koleje plánované tramvajové trati. Za mostem se z levé strany připojí ulice K Botiči a trať zamíří ke světelně řízené křižovatce s Petrohradskou ulicí, před níž se opět začne stáčet táhlým pravým obloukem, který na chvíli přeruší napřímení tratě zřízené velkoplošnými panely BKV v místě úrovňového přejezdu pro automobily cca 60 metrů před světelně řízenou křižovatkou s ulicí U Vršovického nádraží. Bezprostředně za touto křižovatkou se trať opět začne v prostoru zastávky Nádraží Vršovice stáčet v pravém oblouku, který se napřímí až po zhruba 150 metrech. Tramvajová trať v přímém úseku pokračuje k vyústění Ukrajinské ulice v levé části komunikace a bezejmenné komunikace vpravo od benzinové pumpy. Na její úrovni je zřízen přejezd pro automobily, který má sloužit pouze pro vozidla jedoucí k čerpací stanici a odbočující tedy od Otakarovy vlevo. Řidiči automobilů však velmi často nerespektují dopravní značení a přejezd využívají i při výjezdu z čerpací stanice k odbočení vlevo přes tramvajovou trať. Za přejezdem se koleje tramvajové tratě začnou stáčet v levém klopeném oblouku jehož výrazné převýšení ilustrují dva žulové obrubníky zvýšeného tělesa vpravo a jeden vlevo. Tramvajová trať se dostává pod přemostění nesoucí železniční zhlaví vršovického nádraží, koleje se napřimují, skončí jejich naklopení a míří ke křižovatce Zámecká. Před ní trať opustí konstrukci velkoplošných panelů BKV, v prostoru samotné křižovatky samozřejmě přejde do klasické konstrukce se zákrytem z velké žulové dlažby. Za křižovatkou se tramvajová trať dostává do prostoru zastávek Otakarova, kde zákryt klasické konstrukce kolejí tvoří asfaltový koberec. Za zastávkami se pak koleje stávají součástí kolejové křižovatky Otakarova na styku ulic Otakarova, Bělehradská a Křesomyslova, kde naši cestu zakončíme.
Zastávky umístěné na popisované trati:
- nácestná zastávka ve směru k zastávce Nádraží Vršovice, na zvýšeném tramvajovém pásu ve středu ulice Vršovická, 70 metrů za křižovatkou s ulicí Sportovní, nástupiště pro dva vlaky 2xT - nácestná zastávka ve směru k zastávkám Čechovo náměstí, Vršovické náměstí a Koh-i-noor, na zvýšeném tramvajovém pásu ve středu ulice Vršovická, 5 metrů před křižovatkou s ulicí Oblouková, nástupiště pro dva vlaky 2xT - nácestná zastávka ve směru k zastávkám Náměstí bratří Synků v ulici Na Zámecké a Otakarova, na zvýšeném tramvajovém pásu ve středu ulici Vršovická, 70 metrů za křižovatkou s ulicí U vršovického nádraží, nástupiště pro dva vlaky 2xT - nácestná zastávka ve směru k zastávce Bohemians, na zvýšeném tramvajovém pásu ve středu ulice Vršovická, 5 metrů před křižovatkou s ulicí U vršovického nádraží, nástupiště pro dva vlaky 2xT - nácestná zastávka ve směru k zastávkám Náměstí bratří Synků, Divadlo Na Fidlovačce, Nuselské schody, ve středu ulice Otakarova, 5 metrů před křižovatkou s ulicí Bělehradská, nástupní ostrůvek pro dva vlaky 2xT - nácestná zastávka ve směru k zastávkám Náměstí bratří Synků v ulici Na Zámecké a Otakarova, na zvýšeném tramvajovém pásu ve středu ulice Vršovická, 70 metrů za křižovatkou s ulicí U vršovického nádraží, nástupiště pro dva vlaky 2xT
Provozované linky na popisované trati:
V celém úseku tramvajové tratě jsou po změně linkového vedení k 1. září 2012 provozovány denní linky 7 a 24,
které v obou koncových "mezikřižovatkových" úsecích jednosměrně doplňují dvě linky. Linka 13 se objevuje
v prostoru zastávky Otakarova z centra, kdy obrací od zastávky
Nuselské schody zpět s využitím průjezdu ulicí Na Zámecké a smyčky Náměstí bratří Synků. Na druhém konci se mezi
křižovatkami Koh-i-noor a Minská objevuje v uvedeném směru linka 4, která byla do této trasy převedena
od 10. října 2012 aby zajistila obsloužení zastávky Čechovo náměstí v Minské ulici. V nočním provozu je v celém
traťovém úseku provozována linka 55, pouze v prostoru zastávek Otakarova se objevují linky 53 a 56 odbočující
do a z ulice Na Zámecké.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info
www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815 web postaven na redakčním systému phpRS ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2025 |