Trať Podolská vodárna - Palackého náměstí

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - archiv českého webu

Trať
Podolská vodárna - Palackého náměstí


Historie nábřežní tramvajové tratě není zas tak složitá a dala by se, s určitou mírou nezodpovědnosti, shrnout do jediného konstatování, že na jejím počátku stál tunel. Nikoliv však finanční, ale Vyšehradský. Jenže to by bylo zjednodušení až příliš veliké s přihlédnutí spíše k dnešní realitě a bez úcty k minulosti... Myšlenka propojení pravobřežních povltavských obcí Podolí, Braníku a Hodkoviček tramvajovou dopravou je stará velmi dlouho. A opět se řadí mezi nejstarší nápady Elektrických podniků královského hlavního města Prahy.

V roce 1909 bylo dokončeno nové nábřeží, které bylo zřízeno na vysokém náspu. Podolské sanatorium pod Vyšehradem bylo otevřeno v červnu roku 1914. | okolo 1914
Vůz KT8D5.RN2P ev.č.9077 vypravený na linku 3 míří k Podolské vodárně. | 18.10.2011
Vůz Škoda 15T ev.č.9213 vypravený na linku 17 míří po nábřeží k zastávce Podolská vodárna. | 22.4.2012
K Podolské vodárně se blíží vůz KT8D5 ev.č.9023 vypravený na linku 3. | 29.2.2004
Výluky občas přivedou linky do končin, kde je nikdy nikdo neviděl. Jak dokazuje vůz T3SUCS ev.č.7067 vypravený na linku 7 mířící k Podolské vodárně. | 19.6.2004
Sněhový pluh motolské vozovny T3M ev.č.5413 provádí zimní údržbu tratě u Podolské vodárny. | 15.12.2010
Vůz Škoda 15T ev.č.9229 vypravený na linku 3 míří po nábřeží k zastávce Podolská vodárna. | 22.4.2012
Vůz KT8D5 ev.č.9034 vypravený na linku 3 uhání po nábřeží k Podolské vodárně. | 31.5.2007
Vůz KT8D5.RN2P ev.č.9081 vypravený na linku 21 míří po nábřeží k Podolské vodárně. | 18.10.2011
Podél podolské porodnice, pod Vyšehradem, míří do Vyšehradského tunelu souprava vozů T3 ev.č.6919+6954 vypravená na linku 17. | 31.5.2007
Vůz T3R.P ev.č.8323 vypravený na linku 6 projíždí Podolským nábřežím pod Vyšehradem k Podolské vodárně. | 20.5.2005
Vůz KT8D5.RN2P ev.č.9062 vypravený na linku 3 míří pod Vyšehradem k tunelu. | 7.9.2008
Do Vyšehradského tunelu míří od Podolské vodárny vůz T3SUCS ev.č.7086 vypravený na linku 21. | 14.8.2008
Vůz Škoda 14T ev.č.9126 vypravený na linku 17 míří k Vyšehradskému tunelu. | 18.10.2011
Z Vyšehradského tunelu na nás vykukuje na kolorované pohlednici motorový vůz v levostranném provozu mířící do Podolí. | nedatováno
Vůz Škoda 14T ev.č.9148 na cvičné jízdě míří Podolským nábřežím k Podolské vodárně. | 15.7.2008
Vůz KT8D5 ev.č.9047 vypravený na linku 3 pravým obloukem vjíždí do Vyšehradského tunelu od Podolské vodárny. | 22.8.2004
Vůz T3M2-DVC ev.č.8079 vypravený hloubětínskou vozovnou na linku 21 míří do Vyšehradského tunelu. | 15.7.2008
Do Vyšehradského tunelu od Výtoně vjíždí vůz T3 ev.č.6168 vypravený na linku 17. V tunelu samotném vidíme systém zavěšení trolejbusových trolejí nad chodníkem.  | 60. léta
Vůz T3M2-DVC ev.č.8080 vypravený hloubětínskou vozovnou na linku 21 opouští do Vyšehradský tunel. | 15.7.2008
Čilý dopravní ruch ve Vyšehradském tunelu vládl od samého počátku... | nedatováno
U Vyšehradského tunelu pózuje vůz T6A5 ev.č.8701 na záložním vlaku mířícím do Myslíkovy ulice. | 13.1.2004
Souprava vozů T3M ev.č.8096+8091 vypravená na linku 3 míří do Vyšehradského tunelu. | 14.8.2008
Vůz T3SUCS ev.č.7268 vypravený na linku 16 opustil Vyšehradský tunel a míří k Výtoni. | 21.8.2010
Okolo kubistických domků na Rašínově nábřeží míří k Výtoni souprava vozů T3SUCS ev.č.7113+7091 vypravená na linku 16. | 31.5.2007
Vůz T3M ev.č.8029 vypravený na linku 21 s pozadím kubistických trojdomků míří k Výtoni. | 14.8.2008
Tak kdo s koho? Zvítězí souprava vozů T3 ev.č.6807+6808 vypravená na linku 17 a vjede do Vyšehradského tunelu jako první, nebo naopak zvítězí cyklista? | 22.8.2004
Vůz T6A5 ev.č.8718 vypravený na linku 36 míří po Rašínově nábřeží k Vyšehradskému tunelu. | 15.3.2004
Pracovní vůz T3 ev.č.5521 právě kontroluje u křižovatky s Libušinou ulicí zrekonstruovanou trať na Rašínově nábřeží. | 24.8.2011
Vůz KT8D5.RN2P ev.č.9097 vypravený na linku 21 projíždí křižovatkou s Libušinou ulicí k Vyšehradskému tunelu. | 18.10.2011
Souprava vozů T3R.P ev.č.8236+8237 vypravená na linku 17 vyčkává na signál volno před železničním mostem, na troleji je ještě patrné návěstní značka ukončující úsek o zakázaném potkávání se tramvají v prostoru křižovatky Výtoň před její rekonstrukcí. | 15.3.2004
Vůz T3R.P ev.č.8303 vypravený na linku 21 opouští křižovatku Výtoň a pokračuje k Vyšehradskému tunelu. Na fotografii je ještě patrná původní dispozice křižovatky, která umožňovala levé odbočení automobilů do Vnislavovy ulice od Palackého náměstí. | 15.3.2004
Souprava vozů T3R.P ev.č.8336+8337 se po rekonstrukci tratě ve Vyšehradském tunelu vrací z vyhnanství v Podolí do domovské vozovny Pankrác a pod železničním mostem na Výtoni vyčkává na signál volno. | 26.11.2008
Vůz T3SUCS ev.č.7045 vypravený na linku 7 stanicuje v zastávce Výtoň. | 18.2.2006
Vůz Škoda 15T ev.č.9233 vypravený na linku 17 vjíždí do zastávky Výtoň. | 10.12.2011
Na Výtoni se v zastávce setkala souprava vozů T3R.P ev.č.8358+8359 vypravená na linku 17 s vozem KT8D5 ev.č.9042 na cvičné jízdě. | 31.5.2007
Do zastávky Výtoň vjíždí vůz T3R.P ev.č.8213 vypravený na linku 16. | 30.7.2006
Souprava vozů T3SUCS ev.č.7166+7167 stažená pro technickou závadu z linky 23 vjíždí do zastávky Výtoň. | 15.3.2004
První dodaný vůz typu T3R.PV ev.č.8151 vypravený motolskou vozovnou na linku 21 uhání Rašínovým nábřežím k zastávce Výtoň. | 15.3.2004
Vůz T3R.PV ev.č.8154 vypravený na linku 21 při cestě od zastávky Výtoň k Palackého náměstí minul křižovatku s Plaveckou ulicí. | 2.6.2007
Vůz T6A5 ev.č.8723 vypravený na linku 16 minul při jízdě k zastávce Palackého náměstí křižovatku s Trojickou ulicí. | 2.6.2007
Vůz T3SUCS ev.č.7226 vypravený na linku 16 míří po Rašínově nábřeží k zastávce Palackého náměstí. | 15.5.2004
Vůz KT8D5 ev.č.9018 vypravený na linku 3 míří pod Rašínově nábřeží k Výtoni. | 23.1.2006
V dobách minulých byly vydávány pohlednice hojně zachycující tramvajovou dopravu. Díky jedné z nich se můžeme podívat na setkání vozů T1 a T3 v prostoru Palackého náměstí. | 70. léta
Souprava vozů T3 ev.č.6907+6909 vypravená na linku 17 opustila zastávku Palackého náměstí a po Rašínově nábřeží míří k Výtoni. | 15.5.2004
Vůz KT8D5 ev.č.9003 z první série vozů pro Prahu vypravený na linku 3 právě opustil zastávku Palackého náměstí. | 15.3.2004
Vůz Škoda 14T ev.č.9141 vypravený na linku 7 uhání po Rašínově nábřeží do zastávky Palackého náměstí. | 1.7.2010
Dnes se již nikdo nedozví, proč stála na Rašínově nábřeží takto impozantní kolona tramvají v obou směrech. Ale dobové reálie v podobě starých vozů T3 a ověšeného označníku zastávky smaltovanými tabulkami s čísly linek, pod nimiž se sloupek jen prohýbá také stojí za to vidět. |
Vůz Škoda 14T ev.č.9136 vypravený na náhradní linku 17 vjíždí do zastávky Palackého náměstí. | 24.3.2008
HIS JEANS to frčí, aneb vůz T3SUCS ev.č.7042 vypravený na linku 7 s čerstvou celovozovou reklamou této firmy právě opustil zastávku Palackého náměstí. |
Souprava vozů T3SUCS ev.č.7040+7041 vypravená na linku 22 odbavuje cestující v zastávce Palackého náměstí. | 15.5.2004
Vůz Škoda 15T ev.č.9202 vypravený na linku 7 stanicuje v zastávce Palackého náměstí. | 10.11.2011
Souprava vozů T3R.P ev.č.8237+8236 vypravená na linku 16 vyčkává na křižovatce Palackého náměstí na signál volno. | 24.7.2006
Souprava vozů T3M ev.č.8022+8037 vypravená na linku náhradní dopravy 33 vyčkává na křižovatce Palackého náměstí na signál volno. | 20.7.2010
K rozjezdové výhybce do smyčky Podolská vodárna se přiblížil vůz T6A5 ev.č.8726 vypravený na linku náhradní dopravy 36. | 15.3.2004
Souprava vozů T3R.P ev.č.8305+8304 vypravená na linku 17 stanicuje v zastávce Podolská vodárna. | 15.7.2008
V zastávce Podolská vodárna stanicuje vůz T3R.P ev.č.8306 vypravený na náhradní linku 36. | 15.3.2004
Souprava vozů T3M2-DVC ev.č.8082+8009 vypravená na linku 3 stanicuje v zastávce Podolská vodárna. | 18.10.2011
Souprava vozů T3M ev.č.8039+8101 vypravená na linku 17 míří k Podolské vodárně. | 15.12.2010
Pod dohledem Vyšehradu míří Podolským nábřežím k zastávce Podolská vodárna vůz T3R.PV ev.č.8166 vypravený na linku 21. | 11.6.2005
Vůz KT8D5.RN2P ev.č.9097 vypravený na cvičnou jízdu míří po Podolském nábřeží k Vyšehradskému tunelu od Podolské vodárny. | 22.6.2010
Souprava vozů T3SUCS ev.č.7228+7229 vypravená na linku 16 míří k Podolské vodárně. | 15.7.2008
Souprava vozů T3 ev.č.6821+6822 vypravená na linku 17 míří k Podolské vodárně po Podolském nábřeží. | 15.3.2004
Vůz KT8D5.RN2P ev.č.9068 vypravený na linku 3 míří pod Vyšehradem k tunelu. | 15.7.2008
Souprava vozů T3R.P ev.č.8344+8345 vypravená na linku 3 míří pod podolskou porodnicí k Vyšehradskému tunelu. | 15.3.2004
Souprava vozů T3 ev.č.6915+6901 vypravená na linku 17 míří pod Vyšehradskou skálou k Podolské vodárně. | 20.5.2005
Souprava vozů T3R.P ev.č.8377+8401 vypravená na linku 17 míří Podolským nábřežím do Vyšehradského tunelu. | 15.3.2004
Souprava vozů T3 ev.č.6740+6883 vypravená na linku 17 opustila Vyšehradský tunel a po Podolském nábřeží míří k Podolské vodárně. | 15.3.2004
Souprava vozů T3R.P ev.č.8372+8373 vypravená na linku 3 opouští Vyšehradský tunel. | 15.7.2008
Netradiční číselné označení získala „malá“ sedmnáctka během rekonstrukce tramvajové tratě na nábřeží Edvarda Beneše. Aby došlo k jejímu odlišení od „velké“ sedmnáctky, jedoucí odlišnou trasou, byla označena jako linka 27. Zcela výjimečně na ní byl vypraven vůz T3 ev.č.6900. | 7.11.2010
Vůz KT8D5 ev.č.9007 vypravený na linku 3 opouští Vyšehradský tunel a míří k Podolské vodárně. | 31.5.2007
Souprava vozů T3SUCS ev.č.7222+7269 vypravená na linku 3 se za chvíli vnoří pod klenbu Vyšehradského tunelu. | 15.7.2008
Vůz 14T ev.č.9111 vypravený na linku 3 projíždí nočním Vyšehradským tunelem od Podolské vodárny k Výtoni. | 18.2.2006
Souprava vozů T3R.P ev.č.8356+8357 vypravená na linku 3 opouští Vyšehradský tunel a míří k Výtoni. | 15.3.2004
K Vyšehradskému tunelu uhání po Rašínově nábřeží vůz KT8D5 ev.č.9017 vypravený na linku 3. | 15.3.2004
Vůz KT8D5 ev.č.9016 vypravený na linku 3 opouští Vyšehradský tunel a míří k Výtoni. | 15.7.2008
Z Vyšehradského tunelu míří v levostranném provozu na Výtoň souprava motorového a vlečného vozu. | nedatováno
Vůz KT8D5.RN2P ev.č.9069 vypravený na linku 3 pod dohledem Vyšehradské skály míří k Výtoni. | 18.10.2011
Okolo kubistických trojdomků postavených podle projektu architektů Josefa Chochola a Františka Josefa Hodka míří k Vyšehradskému tunelu vůz KT8D5.RN2P ev.č.9063 | 24.4.2011
K Vyšehradskému tunelu uhání po Rašínově nábřeží vůz KT8D5 ev.č.9027 vypravený na linku 3. | 20.5.2005
Vůz Škoda 14T ev.č.9153 vypravený na linku 3 míří po Rašínově nábřeží k Výtoni. | 21.8.2010
Vůz KT8D5.RN2P ev.č.9074 vypravený na cvičnou jízdu míří Rašínovým nábřežím k Vyšehradskému tunelu. | 18.10.2011
Souprava vozů T6A5 ev.č.8637+8638 vypravená na linku 16 překonává při jízdě k Vyšehradskému tunelu světelně řízenou křižovatku s Libušinou ulicí. | 31.5.2007
Souprava vozů T3 ev.č.6873+6875 vypravená na linku 17 vyčkává na signál volno před železničním mostem. | 7.2.2006
Souprava vozů T3R.P ev.č.8362+8363 vypravená na linku 17 opustila křižovatku Výtoň a míří k Vyšehradskému tunelu. | 28.12.2010
Před železničním mostem na Výtoni se na Rašínově nábřeží míjí souprava vozů T3SUCS ev.č.7030+7085 vypravená na linku 21 mířící na Výtoň a vůz KT8D5 ev.č.9011 vypravený na linku 3 mířící k Podolské vodárně. | 16.5.2011
V zastávce Výtoň stanicují soupravy T3 ev.č.6796+6797 vypravená na linku 17 a mířící k Podolské vodárně a souprava T3SUCS ev.č.7055+7056 vypravená na linku 7 mířící k Palackého náměstí. | 15.3.2004
Vůz T3M ev.č.8013 vypravený na linku 21 stanicuje v zastávce Výtoň. | jaro 1995
Souprava vozů T3 ev.č.6890+6841 vypravená na linku 17 vjíždí do zastávky Výtoň. | 2.6.2007
Souprava vozů T3R.P ev.č.8350+8351 vypravená na linku 3 stanicuje v zastávce Výtoň. | 18.2.2006
K zastávce Výtoň přijíždí od Palackého náměstí vůz KT8D5 ev.č.9011 vypravený na linku 3. | 15.3.2004
Souprava vozů T3R.P ev.č.8367+8366 vypravená na linku 17 míří po Rašínově nábřeží, jehož nábřežní zeď se právě opravuje, k Výtoni. | 15.3.2004
Souprava vozů T3SU ev.č.7017+T3 ev.č.6529 vypravená na odkloněnou linku 22 míří Rašínovým nábřežím na Palackého náměstí. | 15.5.2004
Vůz KT8D5 ev.č.9025 vypravený na linku 3 a zkušebně opatřený polopantografem po Rašínově nábřeží míří k zastávce Výtoň. | 15.3.2004
Vůz T3R.PV ev.č.8153 vypravený na linku 21 míří po Rašínově nábřeží od zastávky Palackého náměstí k zastávce Výtoň. | 2.6.2007
Souprava vozů T3R.P ev.č.8342+8343 vypravená na linku 17 míří k zastávce Palackého náměstí. | 15.5.2004
Vůz T6A5 ev.č.8685 vypravený na linku 16 míří po Rašínově nábřeží na Výtoň. | 2.6.2007
Vůz T3R.P ev.č.8312 vypravený na linku 36 projíždí Rašínovým nábřežím od Palackého náměstí k Výtoni. | 15.3.2004
Souprava vozů T3 ev.č.6840+6910 vypravená na linku 17 opustila zastávku Palackého náměstí a podél poškozeného automobilu, který nedal přednost v jízdě tramvaji při odbočování vlevo, míří na Výtoň. | 15.3.2004
Souprava vozů T3SUCS ev.č.7100+T3 ev.č.6432 vypravená na linku 22 stanicuje v zastávce Palackého náměstí. | 15.5.2005
Vůz T6A5 ev.č.8710 vypravený na linku 21 stanicuje na Palackého náměstí. | 15.3.2004
V zastávce Palackého náměstí stanicuje vůz KT8D5 ev.č.9001 vypravený na linku 3, jehož exteriéru dominuje původní „inverzní“ označení čísla linky v budníku, vodotiskové zlaté evidenční čísla a nepoužívané převíjecí plátno s cílovou zastávkou místo Pragotronu... |
Poslední den provozu tramvají nevybavených novým odbavovacím systémem MYPOL byl i posledním dnem provozu pro soupravu vozů T3 ev.č.6186+6102, která, vypravená žižkovskou vozovnou na linku 21, vjíždí do zastávky Palackého náměstí. Zadní vůz se naštěstí podařilo, jako druhý vyrobený vůz typu T3 uchovat pro budoucnost. | 31.5.1995
Vůz Škoda 15T ev.č.9241 vypravený na linku 17 vjíždí do zastávky Palackého náměstí. | 29.12.2011
Vůz Škoda 14T ev.č.9116 vypravený na náhradní linku 33 stanicuje v zastávce Palackého náměstí. | 1.7.2010
Setkání rozdílných typů vozů na lince na Palackého náměstí. Zatímco souprava vozů T3M ev.č.8039+8021 míří do zastávky, souprava vozů T3R.P ev.č.8379+8378 ji právě opustila. | 24.7.2006
Vůz T3R.P ev.č.8300 vypravený na linku 7 míří od křižovatky Palackého náměstí do stejnojmenné zastávky. | 30.7.2006
To, že byla linka 18 odkloněna z Výtoně k Národnímu divadlu po nábřeží a nemusela využívat u Národního divadla oblouky křižovatky s omezeným potkáváním, umožnilo na linku vypravovat také vozy KT8D5, jak dokládá vůz ev.č.9014 vyčkávající na křižovatce Palackého náměstí na signál volno. | 20.7.2010
Dnes si zřejmě málokdo připustí, že Podolí mívalo vůči Velké Praze snad nejméně příznivou polohu pro cestování, ač leželo velmi blízko. Příčinou byla strmá vyšehradská skála, kterou pěší mohli obeplout unikátním přívozem okolo skály, jediným na území dnešní Prahy, který začínal a končil na stejném břehu, povozníci to však měli složitější a vyšehradskou skálu objížděli, podobně jako dnešní náhradní autobusy až přes Pankrác...

První projekt, či spíše studii, tramvajové tratě od Palackého mostu přes Podolí do Hodkoviček předložily Elektrické podniky k posouzení 8. února 1898 a ministerstvo povolilo předběžné práce 6. dubna téhož roku. Elektrické podniky tehdy předpokládaly, že trať bude jednokolejná s výhybnami. Zásadní překážkou pro vybudování nové komunikace s tramvajovou tratí ale stále byla vyšehradská skála. Výstavba tunelu pod vyšehradskou skalou, tak byla jediným řešením, které by dopravu z Podolí do Prahy usnadnilo.

Přesto se o tunelu samotném začalo hovořit výrazně dříve, než v souvislosti s tramvajovou tratí. Jako první přišel s návrhem Vyšehradského tunelu profesor Českého vysokého učení technického Karel Vosyka v roce 1879. Stavba tunelu byla úzce propojena se stavbou nových nábřežních komunikací s vysokou nábřežní zdí podél Podskalí, která by navázala na již dokončenou část nábřeží u Palackého mostu.

Projekt nového nábřeží po obou stranách tunelu musel být projednán podle vodního zákona, a tak se 18. července 1898 uskutečnilo tzv. vodoprávní řízení. Záhy se objevil i návrh, aby se nestavěl tunel, ale došlo k vybudování silnice okolo skály, proti čemuž se však ostře postavila Umělecká beseda – sdružení obhajující z odborného hlediska četné pražské památky, která zároveň požadovala, aby byly tunelové portály upraveny po vzoru středověkého opevnění, což by vhodně navázalo na celý starobylý charakter památného Vyšehradu.

Během roku 1902 byly získány všechny pozemky a mohlo se teprve přikročit ke stavebním pracím. Stavba Vyšehradského tunelu byla zahájena 26. května 1902. Na podzim roku 1903 bylo dokončeno téměř celé vysoké nábřeží od Podolí až k tunelu. Průměrná šířka nábřeží byla 18 metrů. Samotný tunel má délku 32 metrů a je proveden v oblouku o poloměru 100 metrů. Šířka tunelu je pouhých 9 metrů, z toho v době dokončení připadalo na vozovku jen 6,2 metrů, zatímco po obou stranách byly chodníky – vpravo ve směru od Prahy o šířce 2 metry, vlevo 0,8 metru. Tunel byl zprovozněn 11. prosince 1904, ale ani v něm a ani na hotovém nábřeží nebyly ještě položeny tramvajové koleje. Navíc nebylo ještě zcela hotovo nábřeží na pražské straně, kde práce v roce 1904 teprve začínaly. Vyšehradský tunel se téměř na půl století stal jediným silničním tunelem v pražské komunikační síti, než byl 26. září 1953 překonán tunelem Letenským. Nebudeme-li počítat tramvajové podjezdy pod komunikacemi, zůstává Vyšehradský tunel dodnes jediným klasickým "tunelem" v pražské tramvajové síti.

Obvykle se udává, že stavba tunelu byla zcela dokončena v roce 1905, ale ani tehdy stále nebylo hotové nábřeží na pražské straně. Stavba nábřežní komunikace se nakonec protahovala až do roku 1909. Ten samý rok definitivně správní rada Elektrických podniků schválila i projekt tramvajové tratě od Národního divadla do Podolí.

Ač se na podzim roku 1909 na nábřeží dokonce objevily složené tramvajové kolejnice pro novou trať, výstavba tratě začala až 15. dubna 1910 ve směru od Podolí ku Praze. Již k 5. lednu byl zdvoukolejněn spojovací oblouk stávajícího úseku tramvajové tratě od Myslíkovy ulice na trať na Palackého mostě v prostoru dnešní křižovatky Palackého náměstí, jako příprava pro budoucí pokračování tramvajové trati po nábřežní komunikaci. Křižovatka na Palackého náměstí tedy existovala v podobě přímé nábřežní tratě a odbočujících oblouků na Palackého most od dnešního Jiráskova náměstí (podoba, jakou mají dodnes např. křižovatky Moráň či Olšanské náměstí).

Celá dvoukolejná trať byla hotova v mimořádně rychlém termínu během tří měsíců, a tak již 31. července 1910 se mohli první cestující svézt tramvají Vyšehradským tunelem do Podolí. Plně dvoukolejná trať odbočovala z nábřeží do dnešní Podolské ulice a končila krátkým jednokolejným obratištěm na nároží se Sinkulovou ulicí. V roce 1913 schválilo ministerstvo železnic projekt navazující tratě z Podolí do Braníka, ale první světová válka jeho realizaci zhatila a koleje se starou Podolskou ulicí až k Cementárně vydaly 25. června 1922.

Při stavbě Vyšehradského tunelu byla položena část kanalizace, přesto její pokračující výstavba od tunelu k Podolské porodnici v roce 1925 omezila od září do listopadu provoz tramvají jen na jednu kolej. Podobně byl přerušen na několik týdnů v tunelu provoz v letech 1926 a 1928, v obou případech z důvodu kladení vodovodního potrubí. Doprava byla vždy řešena provizorním jednokolejným provozem s využitím povrchových výhybek první generace, využívaných zhruba do poloviny 20. století.

Na Výtoni se 20. června 1927 k tramvajové trati připojila dvoukolejným trojúhelníkem nová tramvajová trať vedená Svobodovou ulicí k Albertovu, která byla vybudována zejména pro spojení nové pankrácké vozovny s Podolím i centrem. Bezesporu zajímavostí křižovatky Výtoň, bylo, že manipulační oblouky do Podolí nemohly být z technických důvodů na podolském vrcholu vybaveny tzv. vzdušnými výhybkami pro provoz tyčových sběračů proudu. Trolejový drát byl proto v krátkém úseku pod železničním mostem veden souběžně s trolejemi branické tratě a v obou směrech ukotven na příčném převěsu. Při vyjíždění z vozovny do Podolí a zatahování z Podolí zde vlak vždy zastavil a průvodčí musel ručně přeložit sběrač na sousední trolej.

V červnu 1929 byla zřízena kusá kolej pro kropicí vozy v podobě odbočky do dnešní Sinkulovy ulice, která na svém místě vydržela dvacet let a po svém prodloužení z roku 1941 byla 17. února 1949 zase zrušena.

V období mezi světovými válkami Elektrické podniky vážně uvažovaly o stavbě tramvajové tratě z Podolí na Pankrác, ale nakonec se k tomuto kroku neodhodlaly. Strmá cesta na Pankrác byla ovšem doslova předurčena pro trolejbusy, jejichž trolejové vedení se ve Vyšehradském tunelu objevilo v roce 1949. Od 29. května tudy jezdila nová linka 55 z Václavského náměstí na Pankrác, ke které v roce 1954 přibyla ještě jako posila linka 61. Pro úplnost dodejme, že od 7. listopadu 1966 jezdila tunelem i rychlíková autobusová linka 144, zajišťující dopravu na nové sídliště Novodvorská. Vyšehradským tunelem tedy krátký čas jezdily všechny tři druhy dopravních prostředků, které pražský Dopravní podnik provozoval. Jenže už 6. ledna 1967 projely trolejbusy tunelem naposledy a od následujícího dne byly nahrazeny autobusy.

V souvislosti s rozšiřováním Palackého mostu přišla první větší výluka tramvajové dopravy, která zasáhla na okraji námi sledované tratě do podoby křižovatky Palackého náměstí, na níž byl od 11. prosince 1950 zprovozněn nový dvoukolejný oblouk z mostu k Výtoni. Nový kolejový trojúhelník byl kladen v noci z 24. na 25. listopadu. Oblouk měl zpočátku jen manipulační charakter, teprve 30. září 1951 tudy začala projíždět linka 4.

Čas od času se tramvajová trať musela opravit, ani to ale nedělalo při tehdejším typu vrchní stavby zásadnější potíže. Veškeré práce probíhaly zpravidla za plného provozu, obvykle na jedné koleji, a pokud bylo nutné provoz na pár hodin přerušit pro vlastní výměnu kolejnic, dělo se tak zpravidla v noci.

V padesátých letech se uskutečnila výstavba nového Podolského nábřeží, tzv. pravobřežní komunikace, jejíž součástí bylo také postupné opuštění původní tratě v Podolské ulici a přeložení do středu nově vznikajícího Podolského nábřeží. Nejprve se zhotovil úsek Cementárna (zhruba dnešní plavecký stadion) – Dvorce od 21. května 1952, později se práce na přeložce přesunuly do Braníka, a tak až 15. června 1956 je do provozu uvedena poslední část přeložky tramvajové tratě z Podolské ulice přes Nedvědovo náměstí na nové Podolské nábřeží. Současně byl zřízen vratný trojúhelník zaústěný do Vodárenské ulice. Během následujícího roku pokračují stavební práce ve Vodárenské a Podolské ulici, na jejichž konci je od 29. listopadu 1957 dokončená jednokolejná smyčka Podolská vodárna, jejíž součástí je i původní vratný trojúhelník ve Vodárenské ulici.

V roce 1968 opět vyvstala potřeba po šesti desítkách let obnovit tramvajovou trať v ulici Na Moráni, aby se ulehčilo přetížené Resslově ulici. Výstavba nové tratě zasáhla zejména do podoby samotného Palackého náměstí, protože před pomníkem musela být vykácena část stromů. Vkládání nové kolejové křižovatky s křížením a se třemi páry oblouků (chyběly jen oblouky z Moráně k Jiráskovu náměstí) bylo realizováno během výluk tramvajové dopravy. Aby byl dopad na spojení Smíchova a části Nového Města co nejmenší, bylo pro zajištění dopravy ve směru Smíchov - Výtoň od 29. dubna 1968 zřízeno na Palackého náměstí jednokolejné provizorium - vyloučena byla tedy jen doprava v úseku Jiráskovo náměstí - Palackého náměstí (resp. Výtoň). Provoz na provizoriu skončil 18. května a od 20. května se po nové křižovatce jezdilo dvoukolejně v relaci most - Výtoň. Od 27. května byl obnoven plný provoz na křižovatce v původních směrech. Samotný provoz na obnovené trati v ulici Na Moráni byl zahájen 29. července 1968. Oblouky z Palackého mostu k Jiráskovu náměstí se po 68 letech provozu elektrických tramvají staly manipulačními a tramvajové linky jezdící z Palackého mostu na Karlovo náměstí byly přeloženy na obnovenou trať.

V roce 1969 proběhla rekonstrukce úseku Palackého náměstí – Výtoň, včetně samotné křižovatky na Výtoni. Aby zůstal zachován provoz tramvají do Podolí, byla od 13. dubna do 4. srpna zřízena provizorní trať pod jinou mostovkou železničního viaduktu na Výtoni, propojující koleje ze Svobodovy ulice s Podolím.

Několik desítek let tramvajového provozu jen s nejnutnější údržbou a výměnou kolejnic se nutně muselo projevit na stavu tratě. A tak teprve v roce 1975, po pětašedesáti letech tramvajového provozu, se přikročilo k první velké rekonstrukci tratě přímo ve Vyšehradském tunelu současně s rekonstrukcí úseku Výtoň – Podolská vodárna, při které se zároveň odstraňovala provizorní přeložka tratě zprovozněná 14. července vyvolaná stavbou kmenové stoky K.

Standardní výluka začala 10. října 1975 a tunelem jezdila náhradní autobusová linka X-21 (Výtoň – Podolí), na níž u Podolské vodárny navazovala náhradní tramvajová linka 41. Postupující práce vyvolaly úplnou uzavírku Vyšehradského tunelu a poprvé také nástup zcela netradiční formy náhradní dopravy v podobě lodní dopravy, s linkovým označením X-700. Náhradní lodě začaly jezdit od 3. listopadu 1975. Pravidelný tramvajový provoz byl obnoven 13. prosince 1975 ráno. Trať v tunelu byla po rekonstrukci bez pražců, se zákrytovými panely.

V průběhu roku 1979 se, po deseti letech od poslední rekonstrukce, opět opravoval úsek Palackého náměstí – Výtoň a na Palackého náměstí začala do podoby křižovatky a zejména tratě v ulici Na Moráni od následujícího roku zasahovat výstavba stanice metra Karlovo náměstí.

V roce 1982, tedy ani ne 10 let od poslední rekonstrukce, bylo nutné opět opravovat koleje ve Vyšehradském tunelu. Tentokráte metodou tehdy oblíbených velkoplošných panelů BKV. Oproti roku 1975 byla tramvajová doprava v úseku Výtoň – Podolí přerušena na výrazně delší dobu, od 23. března do 30. června. Znovu se tu uplatnila náhradní lodní doprava linkou X-700 ve stejném rozsahu provozu jako v roce 1975 a náhradní tramvajová doprava v úseku Podolská vodárna – Nádraží Braník, tentokrát s číslem 42.

V roce 1984 došlo v souvislosti se změnou polohy tratě od Moráně, která se nově přizpůsobovala výstupům z metra, k úplné přestavbě křižovatky Palackého náměstí. Od 1. září byl na dva měsíce úplně přerušen tramvajový provoz na náměstí (současně byly trvale zrušeny oblouky z Palackého mostu k Jiráskovu náměstí). Tím se zásadním způsobem zkomplikovaly manipulační možnosti tramvajového provozu v této části Prahy, které byly již tak omezeny po zrušení tramvajové tratě v Resslově ulici v roce 1978.

Od 1. října 1984 byl obnoven provoz ve směru Palackého most - Moráň a od 16. října nakonec i po zbývající části křižovatky. Plný provoz s upraveným linkovým vedením začal až 3. listopadu 1985, když zahájila provoz linka B pražského metra.

V roce 1991 proběhla oprava křižovatky Výtoň v původní poloze se zachováním zákazů potkávání tramvají v obloucích. V průběhu let se však opět křižovatka dostala do nepříliš dobré kondice a na rok 2004 byla naplánována její kompletní rekonstrukce zajišťující odstranění tohoto nepříznivého stavu. Od 1. července do ranního výjezdu v sobotu 21. srpna 2004 byl z důvodu opravy tramvajových tratí přerušen tramvajový provoz v úseku Národní divadlo - Palackého náměstí - Dvorce a přilehlých tratích Výtoň - Albertov a v Myslíkově ulici. Původní termín ukončení výluky byl středa 1. září, ale díky urychlení stavebních prací mohla být výluka zkrácena. Mezi Dvorci a Levského byla v nepřetržitém provozu zřízena náhradní tramvajová linka 33, zajištěná sólo vozy T3R.P vozovny Pankrác, vypravovaných z provizorní vozovny zřízené ve smyčce Nádraží Braník. Spojení Podolí s Výtoní zajišťovala náhradní autobusová doprava X-3. Zároveň došlo k repanelizaci velkoplošnými panely BKV v části navazujících úseků u všech tří vrcholů křižovatky. Zastávka Výtoň ve směru z centra byla upravena na délku dvou vlaků, zastávka ve směru do centra pak pro jeden vlak s tím, aby případný druhý vlak stojící za stanicujícím neomezoval levé odbočení automobilů do Svobodovy ulice a současně levé odbočení ze Svobodovy ulice směrem k Podolskému nábřeží. Současně došlo k opravě havarijního stavu kolejové konstrukce na vjezdu a výjezdu ze smyčky Podolská vodárna a lokálním opravám velkoplošnými panely BKV mezi Vyšehradským tunelem a Podolskou vodárnou.

Mezi 18. červencem a 31. říjnem 2007 probíhá rekonstrukce křižovatky Palackého náměstí, během níž dochází k celkové změně geometrie kolejové konstrukce, včetně doplnění chybějících oblouků v relacích Palackého most - Jiráskovo náměstí a Na Moráni - Jiráskovo náměstí. Součástí je také repanelizace velkoplošnými panely BKV navazujících úseků u tří vrcholů křižovatky a rekonstrukce tramvajové tratě v ulici Na Moráni. Zastávky Palackého náměstí na nábřeží byly prodlouženy, opatřeny bezbariérovými přístupy a došlo k vybudování nových přístřešků pro cestující.

Na letní prázdniny roku 2008 připravovala jednotka Dopravní cesta tramvaje rekonstrukci kritického úseku tramvajové tratě ve Vyšehradském tunelu a nejbližším okolí. Akce nebyla tehdy městem povolena a jen málokdo tušil, jaká časovaná bomba tím byla spuštěna. Drážní inspekce vykonala dne 28. července 2008 státní dozor v tomto úseku a konstatovala řadu nedostatků, s tím, že vyzvala odpovědné zástupce města a Dopravního podniku k odstranění nedostatků ve lhůtě do 31. prosince 2008. Provizorní oprava prodlužující životnost tratě byla takřka neproveditelná, navíc s minimální až nulovou trvanlivostí. Nakonec došlo mezi 3. – 30. listopadem k definitivní rekonstrukci s prvním využitím konstrukce pevné jízdní dráhy systému W-tram v délce cca 300 metrů s asfaltovým zákrytem. Součástí rekonstrukce tramvajové tratě byla také obnova plynovodu, vodovodu a dalších inženýrských sítí v tunelu. Slova se opět ujala náhradní lodní doprava, značená tentokráte X-21 a ze smyčky Podolská vodárna do smyčky Levského vyjížděly vlaky tramvajové linky 21. V roce 2011 navázaly na zrekonstruovaný úsek ve Vyšehradském tunelu také rekonstrukce obou „okrajových“ úseků ke křižovatce Výtoň a smyčce Podolská vodárna, kde byly velkoplošné panely BKV ve většině nahrazeny shodnou konstrukcí W-tram, s výjimkou části úseku u křižovatky Výtoň, kde se využila původní betonová deska.

V průběhu roku 2011 se prudce zhoršil stav tramvajové tratě mezi Palackého náměstím a Výtoní. Na začátek roku 2012 proto byla připravena oprava jeho havarijního stavu. Současně bylo rozhodnuto, že se bude opravovat pouze kritický úsek z roku 1995, začínající asi 100 metrů za zastávkou Výtoň a končící na začátku zastávek Palackého náměstí. Životnost narychlo opravené trati z repasovaných velkoplošných panelů BKV je i přes nepříznivé klimatické podmínky a nutnou změnu technologie v průběhu opravy, předpokládána nejméně na 10 let. Po této době se uvažuje i dožití krajních úseků z let 2004 a 2007. K následné plnohodnotné rekonstrukci se plánuje využití betonové desky, která zůstala z původní konstrukce trati stále skryta pod velkoplošnými panely BKV.

Tramvajová trať je od vjezdu do smyčky Podolská vodárna zhruba za vyústění Libušiny ulice zřízena konstrukcí systému W-tram. Od této ulice po křižovatku Výtoň využívá zachovalou betonovou desku z původní konstrukce tramvajové tratě. Zákryt tvoří v celém úseku asfaltový povrch. Následný úsek mezi křižovatkami Výtoň a Palackého náměstí je, až na části bezprostředně přiléhající ke zmíněným křižovatkám, zřízen metodou velkoplošných panelů BKV.

Cestu po tramvajové trati začneme bezprostředně za vjezdem do smyčky Podolská vodárna v prostoru stejnojmenné zastávky Podolská vodárna do centra, která je zřízena v mírném levém oblouku. Tramvajová trať se zde stáčí, kopíruje tvar Podolského nábřeží a v levém oblouku se blíží pod Vyšehradskou skálu. Před místem zúžení vozovky, a vyústění ulice U Podolského sanatoria, je zřízena světelná signalizace tvořící tzv. světelnou závoru. Až k tomuto místu je od souběžně jedoucích automobilů ve směru do centra oddělena podélnými betonovými prahy. Ve chvíli, kdy automobilová doprava svou frekvencí začíná zahlcovat prostor Vyšehradského tunelu, v němž koleje tramvají tvoří zároveň vozovku, signalizace automobily zastavuje, aby byl zachován bezproblémový průjezd tramvají. Pod Podolskou porodnicí se koleje napřimují, aby se záhy začaly stáčet v pravém oblouku k Vyšehradskému tunelu. V něm se pro změnu trať stočí obloukem levým a po jeho opuštění opět přechází do oblouku pravého. Koleje se napřimují a na Rašínově nábřeží nyní již jen přímo pokračují podél kubistických trojdomků na pravé straně ke světelné křižovatce s Libušinou ulicí. Následuje světelná křižovatka s Vnislavovou ulicí, v jejímž prostoru koleje překonávají potok Botič, o jehož trase není na povrchu ani stopy. Tramvajová trať se dostává pod železniční most z let 1900-1901 v jehož stínu je umístěn jeden vrchol křižovatky Výtoň, která je opět světelně řízena. Mezi Vyšehradským tunelem a křižovatkou Výtoň opět v tomto směru ve většině úseku pomáhají podélného betonové prahy zabraňovat neukázněným řidičům automobilů k nájezdu na tramvajový pás. Za křižovatkou jsou zřízeny zastávky Výtoň. Ještě v jejich prostoru tramvajová trať přechází do konstrukce velkoplošných panelů BKV. Mírnými protioblouky v prostoru vyústění ulice Na Hrobci ve složení levý a pravý opustí vyosení vyvolané zřízením nástupních ostrůvků zastávek a zřízením odbočovacího pruhu pro automobily, dostane se do středu vozovky Rašínova nábřeží a v přímém úseku pokračuje, oddělená podélnými prahy po pravé straně. Míjí vyústění ulic Plavecká a Trojická, na úrovni Dřevné ulice, již v prostoru Palackého náměstí začíná poměrně výrazně stoupat. V tomto místě jsou zřízeny zastávky Palackého náměstí. Projektanti světelných signalizací se v tomto prostoru vyřádili, protože na nástupní ostrůvek v našem směru je zřízen světelně řízený přechod pro chodce, který po cca 5 metrech střídá světelně řízený přechod přes obě protisměrné vozovky a tramvajovou trať. Ta zde přechází do konstrukce klasického svršku s asfaltovým zákrytem a míří k výhybkám křižovatky Palackého náměstí, kde naši cestu po tramvajových kolejích ukončíme.

Zastávky umístěné na popisované trati:
  • Podolská vodárna
    - nácestná zastávka ve směru k zastávkám Výtoň ve středu Podolského nábřeží, 70 metrů za křižovatkou s ulicí Podolská, nástupní ostrůvek pro dva vlaky 2xT
  • Výtoň
    - nácestná zastávka ve směru k zastávce Palackého náměstí ve středu vozovky na Rašínově nábřeží, 48 metrů za křižovatkou s ulicí Svobodova, nástupní ostrůvek pro jeden vlak 2xT
  • Výtoň
    - nácestná zastávka ve směru k zastávkám Výtoň, Albertov a Podolská vodárna ve středu vozovky na Rašínově nábřeží, 10 metrů před křižovatkou s ulicí Svobodova, nástupní ostrůvek pro dva vlaky 2xT
  • Palackého náměstí
    - nácestná zastávka ve směru k zastávkám Zborovská, Jiráskovo náměstí a Palackého náměstí na zvýšeném tramvajovém pásu ve středu Rašínova nábřeží, 35 metrů před křižovatkou s Palackého mostem, nástupiště pro dva vlaky 2xT
  • Palackého náměstí
    - nácestná zastávka ve směru k zastávce Výtoň na zvýšeném tramvajovém pásu ve středu Rašínova nábřeží, 40 metrů před křižovatkou s ulicí Dřevná, nástupiště pro dva vlaky 2xT
  • Provozované linky na popisované trati:
    Tramvajovou trať si můžeme v zásadě rozdělit na dva provozní úseky: Palackého náměstí - Podolská vodárna a Palackého náměstí - Výtoň. Od Palackého náměstí k Podolské vodárně jsou po nábřeží provozovány linky 3, 17 a 21, které v nočním provozu nahrazuje linka 52, mezi Palackého náměstím a Výtoní se k nim přidává navíc v denním provozu linka 7.

    Fotocesta po trati Podolská vodárna - Palackého náměstí
    Bezprostředně za vjezdovým trojúhelníkem smyčky Podolská vodárna se tramvajová trať stáčí levým táhlým obloukem, v němž je zřízena zastávka Podolská vodárna do centra. Prostor zastávky Podolská vodárna do centra v táhlém levém oblouku. Za zastávkou Podolská vodárna se tramvajová trať  na nábřeží stáčí táhlým levým obloukem. Tramvajová trať se stáčí táhlým levým obloukem. Tramvajová trať se stáčí táhlým levým obloukem.
    Tramvajová trať se stáčí táhlým levým obloukem. Tramvajová trať se stáčí táhlým levým obloukem. Tramvajová trať se stáčí táhlým levým obloukem. Světelná signalizace v pravé části snímku zastavuje automobily ve chvíli, kdy se do úseku blíží tramvaj, jejíž jízdu by mohli omezit. Zároveň slouží jako světelná závora, zastavující automobily ve chvíli, kdy hrozí zahlcení Vyšehradského tunelu. Trať stále kopíruje táhlým levým obloukem tvar Podolského nábřeží.
    Tramvajová trať se stáčí táhlým levým obloukem. Podél areálu Podolské porodnice se tramvajová trať blíží pod bájný VYšehrad. Podél areálu Podolské porodnice se tramvajová trať napřímí. Následuje levý oblouk tramvajové tratě. Následuje levý oblouk tramvajové tratě.
    Tramvajová trať pokračuje v levém oblouku. Za levým obloukem se tramvajová trať napřímí. Přímý úsek tramvajové tratě záhy vystřídá pravý oblouk. Pod Vyšehradskou skálou se tramvajová trať stáčí v pravém oblouku. Pod Vyšehradskou skálou se tramvajová trať stáčí v pravém oblouku k Vyšehradskému tunelu.
    Tramvajová trať se v pravém oblouku blíží k Vyšehradskému tunelu. Tramvajová trať se v pravém oblouku blíží k Vyšehradskému tunelu. Tramvajová trať před Vyšehradským tunelem zamění pravý oblouk za levý. Tramvajová trať před Vyšehradským tunelem zamění pravý oblouk za levý. Tramvajová trať v levém oblouku prochází Vyšehradským tunelem.
    Trať vedená v tunelu levým obloukem po jeho opuštění okamžitě přejde do pravého oblouku. Tramvajová trať se po opuštění Vyšehradského tunelu na Rašínově nábřeží stáčí pravým obloukem. Pravý oblouk tramvajové tratě na Rašínově nábřeží. Koleje tramvajové tratě se blíží ke kubistickým trojdomkům. Tramvajová trať na Rašínově nábřeží míjí kubistické trojdomky.
    Tramvajová trať na Rašínově nábřeží míjí kubistické trojdomky. Koleje tramvajové tratě se na nábřeží napřimují. Tramvajová trať pokračuje v přímém úseku na Rašínově nábřeží. Tramvajová trať pokračuje v přímém úseku na Rašínově nábřeží. Tramvajová trať pokračuje v přímém úseku na Rašínově nábřeží.
    Tramvajová trať pokračuje v přímém úseku na Rašínově nábřeží. Tramvajová trať pokračuje v přímém úseku na Rašínově nábřeží. Tramvajová trať se v přímém úseku na Rašínově nábřeží blíží ke světelně řízené křižovatce s Libušinou ulicí. Koleje tramvajové tratě překračují světelně řízenou křižovatku s Libušinou ulicí. Tramvajová trať se na Rašínově nábřeží stáčí táhlým pravým obloukem.
    Tramvajová trať se stáčí táhlým pravým obloukem. Tramvajová trať se na Rašínově nábřeží stáčí táhlým pravým obloukem. Tramvajová trať se napřimuje a překračuje světelně řízenou křižovatku s Vnislavovou ulicí. Pod kolejemi tudy teče přemostěný potok Botič. Koleje tramvajové tratě překračují světelně řízenou křižovatku s Vnislavovou ulicí. Rozvětvení tramvajové tratě v prostoru křižovatky Výtoň pod železničním mostem, přímý směr pokračuje po nábřeží k Palackého náměstí, pravé oblouky pak na Albertov.
    V prostoru křižovatky Výtoň se k naší trati od Podolské vodárny připojuje v obloucích před stejnojmennými zastávkami trať od Albertova. Prostor zastávek Výtoň, trati zbývá posledních pár metrů v klasické konstrukci a záhy přejde do velkoplošných panelů BKV. V prostoru zastávek Výtoň tramvajová trať přechází do konstrukce velkoplošných panelů BKV. Zatímco nástupní ostrůvek zastávky Výtoň do centra již skončil, protože je jen na jednu soupravu, protisměrný v pravém oblouku tramvajových kolejí stále ještě vidíme. Na konci (začátku) zastávky Výtoň z centra se tramvajová trať napřimuje.
    Koleje tramvajové tratě se napřímily a ve středu Rašínova nábřeží, tvořená velkoplošnými panely BKV míří k Palackému náměstí. Tramvajová trať ve středu Rašínova nábřeží spěje ke křižovatce s Plaveckou ulicí. Tramvajová trať v přímém úseku překračuje křižovatku s Plaveckou ulicí. Přímý úsek tramvajové tratě na Rašínově nábřeží tvořený velkoplošnými panely BKV. Přímý úsek tramvajové tratě na Rašínově nábřeží tvořený velkoplošnými panely BKV.
    Přímý úsek tramvajové tratě na Rašínově nábřeží tvořený velkoplošnými panely BKV. Přímý úsek tramvajové tratě na Rašínově nábřeží tvořený velkoplošnými panely BKV. Přímý úsek tramvajové tratě na Rašínově nábřeží tvořený velkoplošnými panely BKV. Zprava se připojuje Trojická ulice. Přímý úsek tramvajové tratě na Rašínově nábřeží tvořený velkoplošnými panely BKV.
    Přímý úsek tramvajové tratě na Rašínově nábřeží tvořený velkoplošnými panely BKV. Přímý úsek tramvajové tratě na Rašínově nábřeží tvořený velkoplošnými panely BKV. Přímý úsek tramvajové tratě na Rašínově nábřeží tvořený velkoplošnými panely BKV se přibližuje na Palackého náměstí. Tramvajová trať vstupuje na Palackého náměstí a začíná stoupat. Zvýšení nivelety je vyvoláno napojením Palackého mostu. Tramvajová trať stoupá do prostoru zastávek Palackého náměstí.
    Prostor zastávek Palackého náměstí. Prostor zastávek Palackého náměstí. Prostor zastávek Palackého náměstí. Za zastávkami Palackého náměstí tramvajová trať přechází do klasické konstrukce. A zbývá posledních pár metrů do konce tratě v prostoru křižovatky Palackého náměstí.


    www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prtky.cz | www.prtky.eu
    ISSN 1801-9994 | Datová velikost: 43513.3242 MB | Počet článků: 1635
    web postaven na redakčním systému phpRS
    Fotografie: © Pražské tramvaje a uvedení autoři | © Pražské tramvaje 2001-2020